Končící příspěvek na bydlení trhá další rekordy. Superdávka zpřísní podmínky
Dávky na bydlení v září pobíralo nejvíce domácností v historii. Ukazují to nejnovější data ministerstva práce a sociálních věcí. Od října už o ně žádat nelze. Nahradila je superdávka, v níž se spojil příspěvek i doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. A přicházejí omezení.
🚩 Proč je to důležité: Příspěvek na bydlení dosud mohli pobírat i lidé se stabilními (a ne jen nízkými) příjmy a úsporami. O superdávku už si požádalo přes 200 tisíc domácností.
➡️ Co se stalo: Na příspěvek na bydlení stát v září vyplatil rekordní 2,07 miliardy korun. Pobíralo jej 312 100 domácností. Pro srovnání: před rokem to bylo 292 tisíc domácností a 1,82 miliardy korun. A ještě v roce 2020 příspěvek dostávalo „jen“ 148 tisíc domácností a stát jim posílal 537 milionů korun.
Čerpání příspěvků se zvýšilo poté, co jej Fialova vláda zpropagovala ve své kampani Deštník proti drahotě a využívala jej jako prostředek pro boj s inflací a vysokými cenami energií.
Příspěvek na bydlení dlouhodobě čelí kritice, že na něj dosáhnou i lidé, kteří ho ve skutečnosti nepotřebují. Zjednodušeně řečeno jej mohly získat domácnosti, které na bydlení vynaloží minimálně 30 procent svých příjmů.
Od října už je možné žádat jen o superdávku. Na peníze nově nedosáhnou domácnosti, kde všichni členové domácnosti (kteří mohou) nepracují, neposílají děti do školy nebo neprojdou majetkovým testem. Podmínky jsme přehledně shrnuli zde.
📢 Co kdo říká:
Alena Zieglerová, odbornice na dávkový systém z Institutu pro sociální inkluzi, pro Publico: „K nárůstu počtu domácností čerpajících příspěvek na bydlení přispěla i možnost žádat si o tuto dávku on-line a destigmatizace dávek na bydlení v komunikaci vlády, kterou lze chápat jako legitimní, protože rychlá pomoc je vždy levnější než pomoc opožděná.“
Ministerstvo práce a sociálních věcí, pro Publico: „Nová dávka byla navržena s ohledem na požadavek rozpočtové neutrality. Výslednou nákladovost ovlivní především míra skutečného čerpání (tzv. take-up, tedy podíl osob s nárokem, které dávku skutečně pobírají), a také plnění nově stanovených podmínek, jako je například majetkový test či požadavek na pracovní aktivitu.“
💸 OSVČ přijdou o výhodu: U osob samostatně výdělečně činných s paušální daní se jako příjem automaticky započítávala polovina průměrné hrubé měsíční mzdy, a to bez ohledu na to, kolik skutečně vydělaly. Teoreticky tak na dávku dosáhli třeba IT odborníci se stotisícovými příjmy.
I to se změní. „Pro posouzení nároku na superdávku bude jako příjem zohledněna částka průměrné hrubé měsíční mzdy, pokud půjde o paušální režim v prvním pásmu, 1,5násobek ve druhém pásmu a dvojnásobek ve třetím pásmu,“ uvedlo pro Publico ministerstvo práce a sociálních věcí.
👀 Co dál sledovat: Dosavadní příjemci dávek budou příspěvek na bydlení dostávat automaticky do konce roku, a to ve výši, kterou jim úřad práce uznal od letošního července. Za letošek už na příspěvku stát vyplatil více než 17 miliard korun, do konce roku tak podle očekávání přesáhne loňských rekordních 20 miliard.
