Zelený směr Evropy potvrzen: Ústupky jsou symbolické, povolenky mohou zdražit

➡️ Co se stalo: Osmnáct hodin až do středečního rána ladili ministři životního prostředí Evropské unie důležitou dohodu. Část zemí chtěla zrušit či zmírnit povolenky ETS2, které mají zdražit vytápění a dopravu. Část žádala zmírnění klimatických cílů a další část chtěla celý proces naopak urychlit.

Kompromis, který končící ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) označuje za úspěch, znamená, že se část cílů může o něco zmírnit a zjednodušit a že se nové daně z benzinu, nafty, uhlí a zemního plynu o rok odloží. České domácnosti tak zasáhnou až od roku 2028.

Proti dohodě hlasovaly jen tři země: Maďarsko, Polsko a Slovensko. Zdrželo se Bulharsko a Belgie, tak má podporu 22 zemí včetně Česka. Vše ještě musí projít europarlamentem.

🔊 Co se přesně dohodlo a co to znamená:

✔️ Mírnější cíle 2040: Emise se do roku 2040 (ve srovnání s rokem 1990) mají snížit o 85 procent místo původního plánu devadesáti procent. Vše má ale háček. Dalších pět procent si musí Evropa někde koupit – tedy musí to za ni někdo odpracovat v jiných částech světa. Obrazně řečeno, vliv na globální emise má být stejný, jako v původním plánu – nová podoba ale může být teoreticky snadnější a levnější. Právě posledních pět procent cíle může být obtížně realizovatelných a velmi nákladných a možnost snižovat emise i mimo Evropu může být cennou úlevou.

Ministři prosadili také revizní doložku, která umožňuje cíle pro rok 2040 v budoucnu přehodnotit, pokud by měly příliš negativní dopad na ekonomiku Unie. Jde tak v podstatě o kompromis mezi těmi, co říkají, že to nejde, protože to položí ekonomiku, a těmi, co říkají, že to musí jít.

✔️ Odklad ETS2: Povinnost emisních povolenek i na dopravu a vytápění má platit až od roku 2028, tedy o rok později. Jde ale pouze o odklad, s emisními povolenkami, které zdraží benzin, naftu i například zemní plyn do domácností, se nadále počítá.

Kromě roku k dobru pro rozpočty domácností bude více času na přípravu celého systému obchodování s novými povolenkami. Domácnosti také budou mít více času zvážit například přechod na způsob vytápění, na který povolenky tolik nedopadnou, případně si jako příští vůz koupit některý s nižší spotřebou paliva, případně rovnou elektromobil, kterého se nové povolenky netýkají.

✔️ Otevření zákazu spalovacích motorů: Jde o oblast, která stojí mimo cíle roku 2040, ale ministři se dohodli, že i po roce 2035 by měla platit „technologická neutralita“ u automobilů. Ta by měla otevřít cestu k tomu, aby auta se spalovacími motory mohla přežít i rok 2035.

📢 Co kdo říká:
Piotr Müller, europoslanec za polskou stranu Právo a spravedlnost: „Nikdo by neměl být nucen měnit si auto jen proto, že tak rozhodl Brusel.“

Jiří Tyleček, analytik XTB: „Cena emisních povolenek ETS2 může po spuštění systému růst rychleji, než by tomu bylo při dřívějším startu. Trh totiž bude muset dohnat ztracený rok intenzivnějším tempem dekarbonizace.“

Lukáš Kovanda, ekonom, Trinity Bank, pro ČTK: „Odložení povolenek o rok znamená, že budou muset být ještě dražší. Důvodem je kratší čas na splnění klimatických cílů EU pro rok 2050, které zůstaly beze změn. Skutečným posunem by bylo například odložení splnění celého Green Dealu z roku 2050 na rok 2075.“

🔎 Kontext: Server Politico upozorňuje, že snaha Bruselu zastavit spalovací motory nakonec hlavně posiluje evropské populisty. Ti totiž stále silněji bojují za auta se spalovacími motory. Zmiňuje například Česko, Itálii, Německo, Francii a Polsko. Píše, že se pak proti zákazu spalovacích motorů staví i „středoevropské strany s etablovanějším hlasem v Bruselu“, aby neztratily na popularitě ve prospěch krajně pravicových rivalů.

Auta na benzin se stávají stejně štěpným tématem jako boj s imigrací. Voliči jsou rozzlobeni, že jim hrozí, že jim jejich milované vozy se spalovacími motory Brusel vezme. Zmiňují například zisk sedmi procent české straně Motoristé sobě, kteří brojí proti „zeleným šílencům“. Podobné případy se odehrávají napříč Evropou.

Zákaz spalovacích motorů je nejméně populární politikou Bruselu, a to i mezi lidmi, kteří klimatickou politiku podporují, což vyplývá i z průzkumu mezi 15 tisíci lidmi v Německu, Francii a v Polsku.

Nakonec tak i politici, kteří zákaz spalovacích motorů propagovali a původně schvalovali, otáčí v obavě o ztrátu podpory voličů. Zaznívá i to, že pomalý nástup elektromobilů je způsoben i tím, že v očích střední třídy auta zdiskreditovala krajní pravice, píše Politico.

👀 Co dál sledovat: Věc má nyní v rukou Evropský parlament. Ten může dohodu ministrů přetavit do konkrétního znění zákonů.