Záludnost předvolebních spojenectví. Okamura nemá třetinu mandátů pod kontrolou
Uskupení SPD+ dosáhlo ve volbách na 7,78 procenta hlasů, což mu vyneslo celkem 15 mandátů. Pro SPD to musí být zklamání, předvolební průzkumy jim často předvídaly i dvouciferný výsledek. Jenže radovat se mohou menší strany z uskupení. Zabraly celou třetinu mandátů.
🚩 Proč je to důležité: SPD+ vyjednává o povolebním uspořádání s hnutím ANO. Mnoho subjektů s vlastními požadavky ale může situaci komplikovat.
➡️ Co se stalo: SPD má problém. Její pozice ve Sněmovně dlouhodobě slábne. Zatímco v roce 2017 získala strana 22 mandátů, po volbách v roce 2021 to bylo už jen 20. A letos zaznamenala úplný mandátový sešup. Poslanců SPD totiž nově zasedne v lavicích jen 10.
Zbylých pět mandátů, které uskupení SPD+ získalo, poputuje k menším stranám. Za nenápadné vítěze voleb se mohou považovat Svobodní. Strana měla před vytvořením koalice nulovou šanci na získání poslaneckých křesel, jenže díky spojení s SPD pro sebe získala hned dvě – pro Markétu Šichtařovou a Libora Vondráčka.
Posty dostanou i předsedové dalších dvou přidružených stran: Zuzana Majerová z Trikolory a Jindřich Rajchl z PRO. Poslední místo ve Sněmovně obsadí Miroslav Ševčík, který kandidoval jako bezpartijní.
🔍 Kontext: Uskupení SPD+ vzniklo oficiálně koncem letošního března, kdy představitelé čtyř stran podepsali memorandum o spolupráci. „Počítáme, že lídři stran Svobodní, Trikolora a PRO by byli lídry v některém z krajů, bylo by to správné a logické,“ uvedl tehdy předseda SPD Tomio Okamura.
To se také stalo a na rozložení křesel se to nepochybně projevilo. Všichni zvolení poslanci menších stran totiž byli zároveň lídry kandidátek. Zajímavostí je, že Okamura jim přenechal dokonce část největších, a tím pádem i nejprestižnějších krajů. Šichtařová vedla kandidátku v Praze, Ševčík v Jihomoravském a Rajchl v Moravskoslezském kraji.
🤝 „Nepřiznané“ koalice: Koalice byly celkově trendem letošních voleb, ve Sněmovně tak zasednou příslušníci celkem třinácti politických stran a navíc nestraníci. Systém takzvaných nepřiznaných koalic byl před volbami terčem kritiky a skončil u Ústavního soudu. Ten nicméně dospěl k závěru, že formování těchto koalic není v rozporu s ústavou. Jedinou přiznanou koalicí tak zůstalo Spolu.
„To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů,“ vysvětlil koncem září předseda Ústavního soudu Josef Baxa.
👀 Co dál sledovat: Ve Sněmovně se brzy začnou rozdělovat nejrůznější posty včetně pozic ve výborech. Teď se ukáže. jak je uskupení SPD+ jednotné.
