PŘEHLEDNĚ: „Nekoalice“ přinesly rekordně rozdrobenou Sněmovnu. Bude v ní 13 stran
Taktika některých stran a nepřiznané koalice se promítly i do výsledků voleb. Jedním z dopadů je rekordně vysoký počet stran, které budou zastoupeny v nové Sněmovně. Zasednou v ní poslanci 13 uskupení. Nováčky jsou Motoristé sobě a také Svobodní, PRO a Trikolora, které do poslaneckých lavic vyvezlo SPD. Podívejte se na profily jednotlivých stran.
🚩 Proč je to důležité: Sněmovna bude plná nováčků i stran, které v ní dosud nebyly. Shodou okolností jsou všechny tyto strany součástí vyjednávání o vládní koalici s ANO.
✏️ Strany v nové Sněmovně:
➡️ ANO (76+4): Hnutí Andreje Babiše získalo 80 mandátů, z toho je 76 členů ANO. Mezi čtyři nestraníky patří například bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nebo šéf resortu školství Robert Plaga.
Hnutí ANO 2011 založené v roce 2012 navázalo na Babišovo občanské sdružení Akce nespokojených občanů. Kritikou politiky a korupce cílilo na nespokojené voliče a rychle se prosadilo – už ve volbách 2013 získalo ANO 18,65 % hlasů a skončilo druhé, s ČSSD a lidovci utvořilo vládu pod vedením Bohuslava Sobotky. O čtyři roky později volby vyhrálo se ziskem 29,64 % a 78 mandátů, což Babišovi umožnilo sestavit vládu, v letech 2018–2021 s ČSSD a podporou KSČM. Po volbách v roce 2021 skončilo ANO v opozici.
➡️ Motoristé sobě (7+6): Strana získala 13 mandátů, z toho jen šest poslanců je členem strany. Sedm jsou nestraníci, včetně lídra Filipa Turka nebo Oty Klempíře.
Motoristé sobě se vyvinuli ze strany Referendum o Evropské unii, která vznikla v roce 2017 a následující rok změnila název na Stranu nezávislosti ČR. V roce 2022 stranu převzal Petr Macinka, přejmenoval ji na Motoristé sobě a účastnil se komunálních voleb v Praze. Loni strana poprvé v koalici s Přísahou uspěla, ve volbách do Evropského parlamentu získala dva mandáty.
➡️ KDU-ČSL (16): Lidovci kandidovali v koalici Spolu a získali 16 mandátů.
Jedná se o jednu z nejstarších českých politických stran. Vznikla v lednu 1919 sloučením katolických uskupení a až do roku 1992 nesla název Československá strana lidová. Mezi lety 1948–1989 strana existovala jako součást Národní fronty. Strana je stabilní součástí Poslanecké sněmovny. Výjimkou bylo období 2010–2013, poté se ale do dolní komory vrátila a usedla s ČSSD a ANO ve vládě Bohuslava Sobotky. Znovu se do vlády dostala coby součást koalice Spolu v roce 2021.
➡️ ODS (25+1): Vůdčí strana koalice Spolu získala 26 mandátů, nejúspěšnějším kandidátek však byl nestraník Jan Lipavský, končící ministr zahraničí.
ODS má za sebou rozsáhlou vládní historii – stála v čele kabinetů v letech 1992–1997, 2006–2009, 2010–2013 a znovu od roku 2021, vždy jako hlavní vládní síla. S výjimkou roku 2013 patřila ve sněmovních volbách k nejúspěšnějším stranám a jako jediná má od roku 1992 nepřetržité zastoupení ve Sněmovně.
➡️ Piráti (16): Zatímco v roce 2021 Piráti kandidovali v koalici se STAN, letos na kandidátku přibrali zástupce Zelených. Dosáhli na 18 mandátů, z toho 16 pirátských.
Česká pirátská strana vznikla v roce 2009 a do Sněmovny poprvé pronikla v roce 2017 se ziskem 22 mandátů. Pod vedením Ivana Bartoše byla nejprve v opozici, v letech 2021–2024 v koalici se Spolu a Starosty v kabinetu Petra Fialy. Po odvolání předsedy Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj však Piráti loni v září vládu opustili.
➡️ PRO (1): Jeden mandát získal předseda strany Jindřich Rajchl, který kandidoval za SPD.
Stranu PRO Právo Respekt Odbornost založil Rajchl v roce 2022 po odchodu z Trikolory. Od počátku se profilovala jako euroskeptická a ostře protivládní, kritizovala kabinet Petra Fialy mimo jiné za podporu Ukrajiny během ruské invaze.
➡️ Starostové pro Liberecký kraj (2): Nenápadná, ale nedílná součást hnutí STAN. Z 22 mandátů, které STAN ve volbách získal, jdou dva ke Starostům pro Liberecký kraj (SLK).
SLK vznikli před krajskými volbami 2008 s cílem zefektivnit a zpřehlednit nakládání s krajskými prostředky a podporovat rovnoměrný rozvoj regionu. Hnutí je úzce spojené se Starosty a nezávislými – společně kandidují v evropských, senátních i sněmovních volbách. Od listopadu 2017 vede SLK hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
➡️ SPD (10): Hnutí SPD přibralo na kandidátky další tři strany - PRO, Trikoloru a Svobodné. Z patnácti mandátů bude mít SPD deset, Tomio Okamura tak nemá třetinu poslanců „pod kontrolou“.
SPD bylo založeno v roce 2015 poslanci Tomiem Okamurou a Radimem Fialou po odchodu z hnutí Úsvit přímé demokracie. Do Sněmovny strana poprvé vstoupila v roce 2017 a mandáty získala i v roce 2021, vždy ale bez vládního angažmá. To by se mohlo letos změnit, SPD se hlásí o místo ve vládě.
➡️ STAN (20): Hnutí získalo celkem 22 mandátů, z toho dva mají členové partnerských Starostů pro Liberecký kraj.
Počátky hnutí Starostové a nezávislí sahají do roku 2004, kdy ve Zlínském kraji vznikli Nezávislí starostové pro kraj. Hnutí se postupně rozšířilo do Středočeského a Libereckého kraje, kde se spojilo s nově vzniklými Starosty pro Liberecký kraj, a v roce 2009 se transformovalo v celostátní uskupení. Ve volbách v roce 2010 získali místa na kandidátce TOP 09 a díky tomu i první poslanecké mandáty. Ve volbách 2021 získali díky spolupráci s Piráty rekordní počet poslanců a usedli ve vládě Petra Fialy.
➡️ Svobodní (2 mandáty): Svobodní kandidovali na listinách SPD, což jim vyneslo dva mandáty.
Svobodní byli založeni coby Strana svobodných občanů v roce 2009 ekonomem Petrem Machem s podporou tehdejšího prezidenta Václava Klause. Od října 2019 stranu vede Libor Vondráček. Od svého vzniku se účastnila všech voleb do Sněmovny, mandáty ale letos získala poprvé. Profiluje se jako libertariánsky konzervativní a protievropská.
➡️ TOP 09 (9): Strana kandidovala v koalici Spolu a získala devět mandátů.
Strana vznikla v roce 2009, rychle se etablovala a už v roce 2010 se stala součástí vlády Petra Nečase. Po volbách v letech 2013 i 2017 působila v opozici. V roce 2021 TOP 09 kandidovala v koalici Spolu a po volbách se stala součástí vládního kabinetu Petra Fialy.
➡️ Trikolora (1): Trikolora kandidovala na listinách SPD a získala jeden mandát.
Trikoloru založil v červnu 2019 Václav Klaus mladší po svém vyloučení z ODS. Přidala se k němu Zuzana Majerová Zahradníková, která po Klausově odchodu v roce 2021 stranu řídila. Ve Sněmovně seděli jako přeběhlíci, v parlamentních volbách strana neuspěla. Když byla Majerová v roce 2022 zvolena předsedkyní, na protest odešel i s částí členů Jindřich Rajchl a založil si vlastní stranu PRO.
➡️ Zelení (2 mandáty): Strana šla do voleb na kandidátkách Pirátů a získala dvě poslanecká křesla.
Strana zelených vznikla krátce po listopadové revoluci v roce 1989 a do Sněmovny se poprvé dostala v roce 1992. Významnější sílu nabrala po roce 2002 a v roce 2006 získala 6,3 procenta hlasů a šest mandátů ve Sněmovně. Ve středopravicové vládě Mirka Topolánka (ODS, KDU-ČSL a Strana zelených) měli čtyři ministry, vláda padla v roce 2009. Následující rok strana mandáty neobhájila a od té doby byla mimo Sněmovnu.
➡️ nestraníci (13): Ve Sněmovně letos zasedne celkem třináct nestraníků. Sedm z nich kandidovalo za Motoristy sobě, čtyři byli zvoleni z kandidátky ANO, jeden za ODS a jeden za SPD.
