Průzkumy versus realita. Proč volby dopadají jinak, než všichni čekají
Voliči rozhodli u uren v mnoha ohledech jinak, než měsíce ukazovaly průzkumy. Rozdíl byl zásadní třeba pro Stačilo!, které nakonec nepřekročilo pětiprocentní hranici, ale i pro ANO, které získalo více, než mu modely přisuzovaly. Do výsledků zasáhli nerozhodnutí voliči i televizní debaty.
🚩 Proč je to důležité: Potvrzuje se, že až do uzavření volebních místností není nic jisté. V závěru kampaně získávala voliče hlavně dvě nejsilnější uskupení, ANO a koalice Spolu.
➡️ Co se stalo: Na jedné straně jsou volební modely, na té druhé skutečné výsledky. A některé byly letos mimořádně překvapivé. Za září vyšly modely STEM, Kantar a NMS. Všechny ukazovaly pro ANO a Spolu nižší podporu voličů, než jakou nakonec získaly. Větší podporu naopak přisuzovaly SPD a Stačilo!
„Volební modely nejsou predikce výsledků voleb. My se díváme na situaci, která je v době sběru dat, to znamená sedm až devět dní před volbami,“ vysvětlil pro Publico ředitel agentury STEM Martin Buchtík.
Jenže v té době ještě část voličů není rozhodnutá. Agentury by sice dokázaly provést i čerstvější modely, podle zákona ale tři dny před volbami začíná platit zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů.
Podle Buchtíka modely STEM ještě začátkem volebního týdne ukazovaly, že celých deset procent voličů nebylo rozhodnutých. Nejčastěji si vybírali mezi dvěma až třemi stranami. Už před volbami se předpokládalo, že na výsledky budou mít značný vliv.
Zatímco mezi lidmi, kteří přemýšleli nad volbou Spolu, STAN nebo Pirátů, k žádným velkým příklonům k jedné ze stran nedošlo, v opozičním táboře to bylo jinak. „Volební model naznačoval, že se nerozhodnutí voliči rozloží rovnoměrně, hnutí ANO nicméně přetáhlo nerozhodnuté voliče na svoji stranu,“ popsal Buchtík.
Není to poprvé, kdy na poslední chvíli došlo k významnému přelivu voličů. Podle Buchtíka něco podobného zaznamenali výzkumníci už při volbách v roce 2021, tehdy z něj ale těžila naopak koalice Spolu, která na poslední chvíli přitáhla část příznivců STAN a Pirátů.
🔎 Kontext: Co navíc volební modely zachytit nedokážou, je dopad velkých televizních debat. Ty hlavní se konají v posledních dnech před volbami. Komerční televize přitom sází na populární duely představitelů dvou nejsilnějších uskupení, letos tedy Andreje Babiše a Petra Fialy.
„Občas se o tom hovoří jako o premiérském bonusu, kdy se pozornost strhává na dvě nejsilnější strany,“ uvedl pro Publico politolog Lukáš Jelínek. Právě to pak zesiluje dojem, že se voliči mají rozhodovat mezi dvěma největšími stranami. A nakonec z toho obvykle těží obě, na úkor ostatní stran.
Sledovanost předvolebních duelů je přitom obrovská. Čtvrteční debatu na Nově vidělo 867 tisíc diváků starších 15 let. Zhruba čtvrtina všech lidí, kteří večer sledovali televizi. Ještě o devět tisíc lidí víc sledovalo o den dříve debatu na Primě.
