ANALÝZA: Vzácné zeminy jako zbraň. Na čínském exportu je závislá i americká armáda
„Blízký východ má ropu, Čína má vzácné zeminy.“ Tuto větu měl v roce 1992 pronést tehdejší čínský vůdce Teng Siao-pching. Během posledních dekád se Číně podařilo stát se nejdůležitějším světovým zpracovatelem vzácných zemin a magnetů, které jsou nezbytné pro výrobu telefonů, televizí, automobilů, větrných turbín nebo i nejmodernějších zbraní.
🚩 Proč je to důležité: Čínská lidová republika (ČLR) svého téměř monopolního postavení využívá i v diplomacii – vytvořila z ní účinnou páku, s jejíž pomocí dokáže druhou stranu dostat do úzkých. EU i USA to nyní pociťují při jednáních o obchodních dohodách.
➡️ Co se stalo: Letos v dubnu v reakci na americká cla, která zavedl prezident Donald Trump, Čína silně omezila vývoz vzácných zemin do celého světa. Odběratelé tak nyní musí znovu žádat o vývozní licence schvalované Pekingem.
Pro čínské výrobce a vývozce se sice jedná o obchodní ztrátu, zájmy státu ale mají v ČLR alespoň zatím přednost. Rychlost udělení licencí se pak odvíjí i od toho, jak pozitivní vztahy má Čína s cílovou zemí. To přimělo nejen evropské diplomaty a výrobce, aby usilovali o jednání s čínskými představiteli a vyhnuli se zastavení výroby.
Podle analytiků usiluje ČLR o to, aby se Evropa příliš silně nepřikláněla k Washingtonu ve sporech mezi USA a Čínou nebo například snížila dovozní cla na čínské elektromobily. EU přitom vyzvala Peking, aby přestal vývoz nerostů používat jako zbraň.
O tom, nakolik účinná zbraň to je, svědčí i obchodní vyjednávání mezi USA a ČLR, kde měly být vzácné zeminy jedním z „es v rukávu“ Číny. Na tomto čínském exportu je závislý i americký vojenský průmysl, některé zdroje tak uvádějí omezování americké vojenské pomoci Ukrajině do souvislosti i s čínským zákazem.
V rámci EU evropský komisař pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné pro německý deník Handelsblatt uvedl, že Unie by měla mít strategické zásoby i pro strategické suroviny, přičemž cílem má být obrana před čínským nátlakem. EU přitom teoreticky má, kde zeminy brát, horší to ale je s jejich zpracováním – není totiž mnoho zemí ochotných riskovat znečištění životního prostředí a ohrožení zdraví obyvatel tolik jako Čína. Současně Peking upevňuje i dohled nad svými experty na zpracovávání, uvedl deník Wall Street Journal.
Například podle serveru Politico bude nahrazení Číny jinými dodavateli alespoň v krátkodobém horizontu téměř nemožné. Současně restrikce na vývoz se mohou se stupňujícími se spory ještě rozšiřovat – ČLR má totiž dominantní postavení ve vývozu i jiných klíčových nerostných surovin, než na které se současná omezení vztahují, uvádí server.
🔎 Kontext: V současnosti Čína produkuje 60 procent vzácných zemin, ale zpracovává kolem 90 procent. To znamená, že dováží vzácné zeminy i z jiných zemí a dále je zpracovává. Díky tomu má téměř monopolní postavení, uvádí například americký think tank CSIS.
👀 Co dál sledovat: Jednání o čínském vývozu zemin a magnetů má být hlavním tématem summitu mezi EU a Čínou, který je plánován na konec července. O tom, jakým směrem se vztahy mezi Evropou a ČLR vydají, bude tedy jasněji již brzy.
