Nacismus, focení nahých vojaček a drogy. Německo vyšetřuje elitní vojáky

➡️ Co se stalo: Němečtí veřejní žalobci vyšetřují obvinění proti vojákům 26. výsadkového pluku – letecké jednotky se sídlem ve městě Zweibrücken v jihozápadní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyšetřování se zaměřuje především na podezření z extremismu a užívání drog, píše list Die Zeit.

První obvinění vyšla na veřejnost v říjnu, kdy místní noviny obdržely anonymní upozornění, že někteří vojáci pluku jsou vyšetřováni kvůli hajlování, fotografování ve sprchách, užívání drog a nošení nacistických uniforem. Od té doby se počet obvinění postupně zvyšoval.

Armáda následně potvrdila, že případ vnitřně vyšetřuje poté, co v červnu obdržela stížnosti od žen-výsadkářek, které tvoří zhruba pět procent pluku, napsal list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). 

🪖 Šikana a extremismus: Celkem Bundeswehr vyšetřoval 55 podezřelých. Tři vojáci byli již propuštěni a dalších devatenáct čelí disciplinárním řízením, uvádějí média. Šestnáct případů bylo postoupeno veřejným žalobcům k trestnímu vyšetřování, většinou kvůli drogovým deliktům, ale také v souvislosti s projevy nenávisti a užíváním zakázaných extremistických symbolů.

FAZ rovněž cituje armádní zdroje, podle nichž v pluku působila „pravicově extremistická, otevřeně antisemitská klika“. Magazín Der Spiegel ve čtvrtek informoval o dalších obviněních, mimo jiné o tvrzení, že velitel roty mířil pistolí do tváří dvou vojáků. Jeden z nich podle zprávy dokonce podstoupil operaci poté, co utrpěl „opakované údery do genitálií a hlavy“ ze strany instruktorů.

Ministr obrany Boris Pistorius (SPD) uvedl, že je odhaleními šokován, a oznámil, že z nich vyvodí důsledky. Zároveň vyjádřil nespokojenost s tím, jak na nahlášené případy zpočátku reagovalo místní vojenské velení.

🔎 Kontext: 26. výsadkový pluk patří k nejelitnějším jednotkám německé armády. Skládá se z přibližně 1700 vojáků a byl opakovaně nasazován v zahraničních misích i při evakuacích z válečných zón v zemích, jako jsou Afghánistán, Mali či Súdán.

Nejde o první skandál, kterému Bundeswehr čelí. V roce 2020 ministerstvo obrany rozpustilo celou elitní jednotku speciálních sil s odůvodněním, že její „toxické vedení vyvíjelo a podporovalo extremistické tendence“, připomíná list Financial Times.

Přestože se současný případ stal jedním z hlavních témat německých médií, podle studie zveřejněné Centrem vojenské historie a sociálních věd armády vykazuje konzistentní pravicově extremistické postoje pouze 0,4 procenta vojáků – tedy zhruba o pět procentních bodů méně než v běžné německé populaci.

👀 Co dál sledovat: Skandál přichází v době, kdy vstupuje v platnost reforma vojenské služby (psali jsme zde), která spoléhá na zájem dobrovolníků. Vláda i armáda tak budou muset situaci zvládnout, aby se vyhnuly negativním dopadům na náborové snahy.