Ohlédnutí za rokem 2025. Podívejte se na letošní významné události ve světě

LEDEN

• Kanadský premiér Justin Trudeau prohlásil, že odstupuje z pozice předsedy vlády i vedení Liberální strany. Členové vládních liberálů následně 9. března zvolili za svého nového předsedu ekonoma Marka Carneyho, který se 14. března ujal funkce kanadského premiéra.​
• Venezuelský prezident Nicolás Maduro složil přísahu pro další funkční období.
• Donald Trump složil slavnostní slib a stal se 47. prezidentem USA. ​
• Ahmad Šara, vůdce islamistických povstalců, kteří v prosinci 2024 svrhli režim prezidenta Bašára Asada, byl jmenován prezidentem Sýrie.
• Vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

ÚNOR

• Americký prezident Donald Trump poprvé telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, dohodli se na osobním setkání v Saúdské Arábii. Nakonec se sešli v srpnu na Aljašce.​
• Konaly se předčasné parlamentní volby v Německu. Podle předpokladů v nich jednoznačně zvítězila konzervativní unie CDU/CSU. Friedrich Merz se 6. května stal německým kancléřem. (Více o volbě zde.)​​
• Proběhla schůzka Zelenskyj-Trump. Setkání vyústilo v nevídanou slovní konfrontaci před kamerami a obě strany se rozešly bez dosažení jakýchkoli výsledků. Donald Trump kritizoval ukrajinského prezidenta, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír".​

BŘEZEN

• Spojené státy dočasně přerušily svou vojenskou pomoc Ukrajině. Obnovily ji 11. března.​
• Americká vláda ukončila financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová 20. května oznámila, že Unie poskytne 5,5 milionu eur (137 milionu korun) na podporu RFE/RL. (Více o tématu zde.)
• Izrael obnovil letecké útoky v Pásmu Gazy a ukončil tak příměří trvající od 19. ledna. Údery si podle palestinských úřadů kontrolovaných Hamásem vyžádaly více než 400 mrtvých.
• Americký viceprezident J. D. Vance při své návštěvě Grónska ostře kritizoval Dánsko za správu tohoto ostrova. O Grónsko opakovaně projevuje zájem Donald Trump, který několikrát prohlásil, že by ostrov měl být součástí USA.
• Francouzský soud uznal krajně pravicovou političku Marine Le Penovou vinnou ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu. Zakázal jí ucházet se na pět let o volené funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho dva podmíněně. (Více zde.)

DUBEN

• Maďarský premiér Viktor Orbán uvedl, že jeho země vystoupí z Mezinárodního trestního soudu (ICC). Odchod se uskutečnil 20. května.
• Zemřel papež František ve věku 88 let.
• Spojené státy a Ukrajina podepsaly dohodu o vytvoření společného investičního fondu pro obnovu. Dohoda podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu. (Více zde.)

KVĚTEN

• Novým papežem se stal americký kardinál Robert Prevost. Přijal jméno Lev XIV. (Více zde.)
• Na Rudém náměstí proběhla vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad Německem. Zúčastnil se jí i slovenský premiér Robert Fico. (Více zde.)
• Proběhlo přímé jednání delegací Ruska a Ukrajiny. Uskutečnilo se v Istanbulu a trvalo necelé dvě hodiny. Delegace diskutovaly o zastavení bojů na Ukrajině, na příměří se však nedohodly. Ukrajinská a ruská delegace se shodly na výměně vězňů ve formátu 1000 za 1000 zajatců.
• Donald Trump oznámil, že USA vybudují vlastní vesmírný protiraketový štít Golden Dome (Zlatá kopule). Jeho součástí mají být poprvé také zbraňové systémy ve vesmíru. (Více zde.)
• Elon Musk oznámil, že opouští post v exekutivním týmu amerického prezidenta, kde vedl úřad pro efektivitu státní správy (DOGE). (Více zde.)
• Írán dále zvýšil své zásoby uranu obohaceného na úroveň blízkou kvalitě vhodné pro jaderné zbraně, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

ČERVEN

• Prezidentské volby v Polsku vyhrál konzervativec Karol Nawrocki podporovaný opozičním Právem a spravedlností (PiS).
• Letoun Boeing 787 společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se zřítil u letiště v Ahmadábádu. Celkem zahynulo 260 lidí (241 lidí na palubě a 19 osob na zemi. (Více zde.)
• Izrael zahájil operaci Vzpínající se lev. Podnikl útoky na íránské vojenské objekty a jaderná zařízení ve snaze zastavit Írán ve výrobě jaderné zbraně. Do vyhlášení příměří 24. června podle Teheránu při izraelských útocích zemřelo přes 1000 lidí. Íránské útoky si v Izraeli podle tamních úřadů vyžádaly životy 28 osob.
• Spojené státy v noci na 22. června zaútočily na tři íránské jaderné provozy Fordo, Natanz a Isfahán. Přímo se tak zapojily do izraelských úderů s cílem zničit íránský jaderný program. (Více zde.)
• Summit NATO v Haagu přinesl dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu i potvrzení závazku vzájemné obrany a další podpory Ukrajiny. Do roku 2035 budou země vydávat pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje. (Více zde.)

ČERVENEC

• Elon Musk oznámil vznik nové politické strany s názvem Amerika. Znovu kritizoval zadlužování země i dosavadní systém dvou stran. Nakonec žádnou stranu nezaložil. (Více o America Party zde.)
• Premiérská výměna na Ukrajině. Volodymyr Zelenskyj požádal ministryni hospodářství Juliji Svyrydenkovou, aby se ujala funkce premiérky. Krok zdůvodnil potřebou posílit potenciál ukrajinské ekonomiky nebo zvýšit výrobu zbraní. Dosavadní ukrajinský premiér Denys Šmyhal podal demisi a stal se ministrem obrany.
• Americký prezident Donald Trump rozhodl, že Spojené státy vystoupí z Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO).
• Třetí kolo přímých jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Istanbulu skončilo po méně než hodině. Ukrajina na schůzce navrhla uspořádat setkání prezidentů obou bojujících zemí. Nakonec k němu nedošlo.
• Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie uzná samostatný palestinský stát.

SRPEN

• Lídři Arménie a Ázerbájdžánu v Bílém domě za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa podepsali mírovou dohodu ukončující přes 35 let sporů mezi těmito zeměmi.
• Čína oznámila, že přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem kvůli návštěvě dalajlamy 27. července. Poškodil prý svrchovanost a územní celistvost Číny. (Více zde.)
• Došlo na setkání Trump-Putin na Aljašce. Schůzka trvala téměř tři hodiny a nepřinesla i přes očekávání žádné konkrétní výsledky.​ Americký prezident Donald Trump později vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO. (O summitu zde.)
• OSN vyhlásila hladomor v městě Gaza. Hladomor v Gaze je dle OSN přímým důsledkem jednání izraelské vlády. Ta zcela odmítla, že by tam hladomor byl.

ZÁŘÍ

• Japonský premiér Šigeru Išiba se rozhodl odstoupit z funkce. Novou premiérkou a první ženou v této funkci byla 21. října jmenována Sanae Takaičiová.
• Další vláda ve Francii. Premiérem se stal Sébastien Lecornu. Po 27 dnech ve funkci podal demisi a prezident Emmanuel Macron jej 10. října znovu jmenoval do funkce šéfa vlády. Lecornu 16. října v parlamentu ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry nové vládě.
• Vzdušný prostor Polska narušily ruské drony. Několik z nich polská armáda sestřelila. (Více zde.)
• Zemřel americký konzervativní influencer Charlie Kirk. Byl zastřelen při svém vystoupení v kampusu na Utah Valley University. (O Kirkovi více zde.)
• Francouzský exprezident Nicolas Sarkozy dostal pětiletý trest vězení za svůj podíl na kauze financování prezidentské kampaně penězi z Libye.

ŘÍJEN

• Británie jmenovala londýnskou biskupku Sarah Mullallyovou arcibiskupkou z Canterbury. Poprvé v historii se tak hlavou anglikánské církve stala žena.
• V Pásmu Gazy začalo platit příměří. Stalo se tak poté, co izraelská vláda schválila počáteční fázi mírového plánu Donalda Trumpa. Propuštěni nakonec byli všichni zbývající žijící rukojmí, které drželo palestinské teroristické hnutí Hamás.
• Atentátník, jenž postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, dostal u soudu 21 let vězení. (Více zde.)
• Britský král Karel III. zbavil svého bratra Andrewa zbývajících titulů a poct a vystěhoval ho z jeho královského sídla. (Více zde.)

LISTOPAD

• Ve věku 84 let zemřel bývalý americký republikánský viceprezident ve vládě George Bushe Dick Cheney. (Více zde.)
• Starostou New Yorku byl zvolen levicový demokrat Zohran Mamdani. (Profil Mamdaniho zde.)
• Generální ředitel britské veřejnoprávní stanice BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová rezignovali po kritice, která se na stanici snesla kvůli upravenému projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
• Ukrajinský parlament odvolal ministryni energetiky Svitlanu Hrynčukovou a ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka. Jde o důsledek korupčního skandálu v ukrajinské energetice. O několik dní později byl odvolán i šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. (Více o korupční aféře zde.)
• Média zveřejnila návrh amerického 28bodového mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Po tomto návrhu vzniklo několik dalších. Definitivní plán stále neexistuje. (Více o plánech zde.)

PROSINEC

• Belgická policie zadržela kvůli podezření z korupce tři osoby. Byla mezi nimi i bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. (Více zde.)
• Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby – zavedli plošné odvody a stanovili počty nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby.
• Spojené státy zveřejnily novou bezpečnostní strategii. Zaměří se na západní polokouli. Dokument je velmi kritický vůči EU, naopak Čínu ani Rusko USA nenazývají hrozbou. (Více o doktríně zde.)