Polský prezident se pohádal s vládou. Je nepřítel na Východě, nebo na Západě?
V Polsku došlo k dalšímu konfliktu mezi pravicovým prezidentem Karolem Nawrockim a liberální vládní koalicí. Spor, který polský premiér Donald Tusk označil za „smrtelně vážný“, se naposledy rozhořel o víkendu při památeční připomínce Velkopolského povstání.
🚩 Proč je to důležité: Hádka nejvyšších polských politických představitelů je další ukázkou hlubokého a dlouhodobého sporu v polské politice.
➡️ Co se stalo: Prezident Nawrocki vystoupil v sobotu na pietním aktu k 107. výročí Velkopolského povstání, které proběhlo v letech 1918–1919 proti nadvládě Německého císařství. Povstání vedlo k připojení Velkopolska k nově obnovenému polskému státu.
Při slavnostním shromáždění za účasti zástupců vlády, parlamentu, duchovenstva, armády a místních samospráv prezident označil region za „kolébku polskosti“ a uvedl, že oběť tehdejších povstalců má být inspirací i pro současné Poláky, kteří mají „udělat vše pro to, aby Polsko zůstalo Polskem“. Nawrocki byl zvolen letos s podporou národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) – nyní hlavní polské opoziční strany.
Nawrocki dodal, že současné Polsko je „společenství otevřené Západu, ale připravené bránit západní hranici Polské republiky – jak věděli i velkopolští povstalci“. Tato část projevu vyvolala kritiku od polské vlády, se kterou má prezident dlouhodobě špatné vztahy, a to i kvůli pohledu na válku na Ukrajině (psali jsme zde).
❓ Německá hrozba: „Prezident Nawrocki znovu označil Západ za hlavní hrozbu pro Polsko,“ napsal následně premiér Tusk na síti X. Podle něj jde o jádro konfliktu mezi „antievropským blokem“ a vládní koalicí. „Je to smrtelně vážný spor o naše hodnoty, bezpečnost a suverenitu. Východ, nebo Západ,“ uvedl premiér.
Nawrocki následně odpověděl, že za hrozbu nepovažuje „Západ“, ale konkrétně Německo. Ohledně „hrozby z Východu“ dodal, že mluvit o ní je v kontextu Velkopolského povstání bezpředmětné.
Do debaty se zapojil i ministr zahraničí Radosław Sikorski, který na síti X uvedl, že Německo hrozbou není – alespoň dokud zůstává členem NATO a EU. Riziko by podle něj mohlo vzniknout pouze v případě, že by se k moci dostali „eurofobní nacionalisté“, čímž Sikorski zjevně narážel na německou hlavní opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). „To vyvolává zjevnou otázku pro naše nacionalisty: opravdu chcete, aby se Německo stalo takovým, jako jste vy?“ napsal.
🔎 Kontext: Strana PiS dlouhodobě vykresluje Německo jako hrozbu. V roce 2023 její předseda Jarosław Kaczyński varoval, že EU se snaží zavést „německý plán“, který by vedl k „likvidaci polského státu“. Současnou vládu obviňuje ze spoluviny na realizaci tohoto plánu.
Loni Kaczyński uvedl, že Tusk vede „pacifikační operaci“, jejímž cílem je zničit polskou samostatnost a „proměnit nás v čeledíny západní Evropy, zejména Němců“, píše například analytický server Notes From Poland.
Poláci mají bolestné historické vzpomínky na německou nadvládu, zejména na brutální okupaci Polska během druhé světové války.
Sporu nepomáhá ani AfD, hlavní opoziční strana v Německu, která občas používá protipolskou rétoriku. Minulý měsíc například jeden z jejích spolupředsedů, Tino Chrupalla, prohlásil, že Polsko může pro Německo být větší hrozbou než Rusko, psal například server Politico.
👀 Co dál sledovat: Napětí mezi prezidentem a vládou je součástí širšího politického konfliktu v Polsku. Očekává se, že spory budou pokračovat, mimo jiné prostřednictvím prezidentského veta u vládních zákonů.
