Bilionový projekt evropské stíhačky drhne. Rozhádali se Francouzi a Němci
Nejdražší evropský obranný projekt se nachází na rozcestí. Vývoj integrovaného stíhacího letounu, na němž se podílejí Francie, Německo a Španělsko, se zadrhl poté, co Francouzi přišli s novými požadavky.
🚩 Proč je to důležité: Projekt je považován za jeden z pilířů budoucí evropské obrany. Pokud selže, může to ohrozit spolupráci v oblasti evropské bezpečnosti a prohloubit závislost na USA.
➡️ Co se stalo: Projekt známý jako Future Combat Air System (FCAS) je koncipován spíše jako „létající bojový systém“ než jen jako klasický stíhací letoun. Má kombinovat novou evropskou stíhačku s flotilami dronů, řízenými prostřednictvím obranného cloudu. Cílem je snížit závislost na USA a nahradit stárnoucí evropské letouny, napsala média.
Náklady se odhadují přinejmenším na 100 miliard eur (zhruba 2,4 bilionu korun), přičemž dokončení projektu se očekává v roce 2040. Projekt byl zahájen v roce 2017 a nyní má vstoupit do druhé – vývojové – fáze.
Práce však nepostupují podle očekávání. Zapojené firmy – francouzský Dassault a společnosti Airbus a Indra, které zastupují německé a španělské zájmy – se dostaly do konfliktu. Spory a zpoždění projekt provázejí dlouhodobě, tentokrát se ale jednání ocitla v patové situaci.
🥖 Nároční Francouzi: Francie si podle dostupných informací nyní nárokuje 80% podíl na pracích ve druhé fázi projektu. Berlín to odmítá a vnímá jako pokus o oslabení pozice německého průmyslu.
Podle listu Deutsche Welle panují ve Francii dlouhodobé obavy ze ztráty obranné nezávislosti, která by mohla vzejít ze spolupráce na takto rozsáhlém nadnárodním projektu. Dassault, jenž vede vývoj letounu, vyrábí také klíčové komponenty pro francouzskou jadernou výzbroj.
„Francie tak musí velmi pečlivě zvážit, co přenechá svým spojencům,“ řekl v dubnu generální ředitel Dassaultu Eric Trappier – a tím výrazně ochladil nadšení příznivců hlubší evropské obranné integrace.
Dassault zároveň uvedl, že chce přezkoumat již uzavřené dohody, aby měl volnější ruku při výběru subdodavatelů – bez nutnosti schvalování ostatními partnery. Podle Airbusu, který má na starosti vývoj motoru, by to porušilo dříve sjednané rozdělení úkolů a narušilo rovnováhu v konsorciu.
🗒️ Důslední Němci: Německý ministr obrany Boris Pistorius koncem srpna vyzval Francii, aby pomohla prolomit patovou situaci. Zdůraznil, že „národní zájmy musejí jít stranou“ a že „dohody jsou uzavírány proto, aby byly dodržovány“. Dodal, že „projekt už nesnese další průtahy“.
👤 Upozadění Španělé: Španělská společnost Indra, která má na starosti vývoj cloudové architektury, se veřejně nepřiklání ani k jedné straně konfliktu. Podle listu Financial Times jí to může umožnit sehrát roli prostředníka při hledání kompromisu.
🔎 Kontext: Podle médií není samotný letoun nejdůležitější součástí projektu. Klíčovější roli mají drony a ještě významnější je takzvaný Combat Cloud – síťová infrastruktura, která propojuje všechny prvky systému. Právě to je zásadní, pokud chce Evropa snížit svou technologickou závislost na USA.
👀 Co dál sledovat: Ministři obrany Francie, Německa a Španělska se mají v říjnu sejít, aby se pokusili zablokovaný projekt rozhýbat, informovala agentura Reuters. Podle Pistoria by do konce roku měla být představena konkrétní řešení.
