Muž ostře řezaných rysů. Zemřel herec Alois Švehlík, bylo mu 85 let
V noci na středu zemřel filmový a divadelní herec Alois Švehlík. Přes pětatřicet let patřil k nejvýraznějším postavám hereckého souboru Národního divadla.
🤍 Proč se na něj vzpomíná: Alois Švehlík za svou dlouhou kariéru ztvárnil řadu výrazných postav. Před jedenácti lety získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v hereckém oboru. Byl vyhledávaný také v dabingu.
🎭 Čím se proslavil: Pro jeho herectví byla charakteristická psychologická hloubka, naléhavost a nejednoznačnost. Svou výraznou vizáží, charismatem a nezaměnitelným hlasem byl předurčený pro velké charakterní role – ztvárnil jich v divadle i ve filmu desítky.
Filmoví diváci ho mohli vidět například ve snímcích Dým bramborové natě (1976), Mladý muž a bílá velryba (1978), Povídky malostranské (1980), Smrt krásných srnců (1986), Princezna ze mlejna (1994).
V posledních letech se objevil ve filmech Úsměvy smutných mužů (2018), Na střeše (2019), Mimořádná událost (2022). Jeho poslední velkou filmovou rolí byl komunistický prezident Ludvík Svoboda ve filmu Muž, který stál v cestě (2024).
Mezi jeho nejvýraznější role na scéně Národního divadla patřil Jean ve hře Slečna Julie, Astrov v Strýčku Váňovi, Willy Loman ve Smrti obchodního cestujícího, Phil Hogan v Měsíci pro smolaře, anebo Winston Churchill v Audienci u královny.
👤 Co o něm říkají:
Jiří Štěpnička, herec: „Byl to fenomenální herec, chytrý a rovný chlap, i když ve své podstatě velmi svérázný. Nedalo se mu moc šlápnout na kuří oko, uměl velmi rychle reagovat.“
Viktor Preiss, herec: „V Městských divadlech pražských jsme spolu s Aloisem Švehlíkem, Borisem Rösnerem, Františkem Němcem, Petrem Kostkou vytvořili skupinu pod panem Václavem Postráneckým. Bylo to jedno z mých nejlepších období, než se to celé rozpadlo. Měl jsem ho velmi rád.“
Ondřej Kepka, předseda Herecké asociace: „Jeho herectví bylo nesmírně pravdivé. Člověk měl pocit, že vidí skutečnou osobnost, kterou ztvárňoval. Byl vždycky pravdivý, uvěřitelný, a to si myslím, že bylo zásadní.“
Jan Burian, ředitel Národního divadla: „Zemřel oblíbený kamarád, herec s poctivou a velkou kariérou, představitel silných a mužných postav s citlivou a překvapivě proměnlivou duší.“
Alois Švehlík (85) se narodil 30. července 1939 v Pardubicích. V divadle začínal v 60. letech, po zkušenostech z oblastních divadel v Mostě, Olomouci a Liberci zakotvil v Praze. V letech 1974 až 1988 působil v Městských divadlech pražských, od roku 1988 byl členem Národního divadla. Dlouhá léta učil herectví na DAMU.
▪️ Zajímavosti: Jeho hlasem k českým divákům promlouvali například Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro či filmový komisař Schimanski v podání Götze Georgeho.
Za nadabování Jacka Nicholsona ve filmu Lepší už to nebude získal v roce 1999 Cenu Františka Filipovského. O osm let později obdržel tuto cenu znovu, a to za dabing Antonyho Quinna ve snímku Tajemství Santa Vittorie. V roce 2014 byl oceněn i za celoživotní mistrovství v dabingu.
Byl ženatý, jeho manželkou byla od roku 1967 ekonomka Florentina Švehlíková, rozená Štěpánová (* 1943). Měli dvě dcery - Terezu (* 1968) a Andreu (* 1977), a syna Davida, který je také hercem. Jejich zeť je herec Martin Pechlát a bývalá snacha byla herečka Jitka Schneiderová.
🎭 Alois Švehlík o herecké práci:
„Součástí herectví je jistý exhibicionismus a po popularitě patrně touží každý herec.“
„Jsem rád, že jsem měl možnost hrát v divadlech se širokým repertoárem – pohybovat se, tancovat, uplatnit se v komediálních rolích. Komedie jsou pro herce snad důležitější než tragédie. Do těch se dostává hodně lží, markýrují se neexistující hloubky a často se ani nepozná, že jde o faleš a předstírání.“
„S pokorou se musí opatrně. Když u někoho, kdo si stoupne na jeviště, převáží, může se stát, že ze sebe samou pokorou nevypraví ani slovo.“
