RECENZE: Nerozdělitelní Bergmanová a Hartung. Kunsthalle přibližuje výjimečnou uměleckou dvojici
Výtvarníci, osudoví milenci, dvě individuality s osobitým pohledem na tvorbu. Kunsthalle Praha představuje dílo světoznámého malíře Hanse Hartunga společně s tvorbou jeho ženy, abstraktní malířky Anny-Evy Bergmanové. Výstavu doplňuje rozsáhlá dokumentace jejich života i bouřlivého vztahu.
🎨 Proč na to jít: Zatímco Hans Hartung patří mezi největší představitele abstraktní malby 20. století, dílo jeho celoživotní partnerky zůstávalo po desetiletí v jeho stínu. Pražská Kunsthalle nyní ve spolupráci s Nadací Hartung-Bergman v Antibes poprvé vystavuje díla tohoto uměleckého páru společně – a jde o nesmírně zajímavý a živý dialog.
🔎 O co jde: Výstavu A nic nás nerozdělí ve třech patrech galerie tvoří přes 300 děl: od významných maleb a vzácně vystavovaných skic přes jejich osobní fotografie, předměty z ateliérů až po osobní korespondenci či umělecká díla, která si partneři navzájem věnovali, anebo hudební nahrávky, jež při tvorbě poslouchali. Výstava návštěvníky neseznamuje jen s jejich tvorbou, ale představuje hluboký ponor do života dvou uměleckých individualit.
📰 Do hloubky: Dvacetiletá studentka malby ze Skandinávie Anna-Eva Bergmanová se s o pět let starším začínajícím německým umělcem Hansem Hartungem seznámila v Paříži v roce 1929. Téhož roku se vzali. V roce 1937 se rozešli - a po rozvodu se patnáct let neviděli. V roce 1952 spolu začali opět žít a zůstali spolu až do smrti. Bergmanová zemřela v roce 1987, Hartung o dva roky později.
Umělci spolu hodně cestovali (mimochodem v roce 1931 byli v Praze a Bergman zde dostala od Hanse Hartunga k 22. narozeninám řetízek, který celý život nosila), diskutovali o umění a rozvíjeli své tvůrčí přístupy – Bergmanová inklinovala k abstrakci vycházející z přírodních tvarů a archetypálních forem, Hertung se se svým grafickým gestickým abstraktním projevem stal jedním z představitelů informelu.
Partneři spolu vytvořili tři domovy – žili na španělském ostrově Menorca, později v Paříži a nakonec, od roku 1973 v Antibes, kde na rozsáhlém pozemku s olivovníky vybudovali dům s ateliéry podle vlastního návrhu. V této budově dnes sídlí Nadace Hartung-Bergman, která o umělecký odkaz dvojice pečuje.
👥 Z pohledu Publika: Autoři výstavy, Theo Carnegy-Tan z Kunsthalle a Pierre Wat z Fondation Hartung-Bergman s nesmírnou pečlivostí mapují vývoj dvou jedinečných tvůrců a vyprávějí příběh jejich přerušeného a opět navázaného vztahu.
Patnáctiletá pauza se ve vztahu Bergmanové a Hartunga odehrála mezi lety 1937 a 1952. Bylo to náročné období poznamenané válkou, Hartungovým zraněním (na frontě přišel o nohu) a velkými životními změnami. Bergmanová se uchýlila do Norska, kde rozvíjela tvorbu inspirovanou přírodou, živly, ale také mytologií či kosmologií. Hartung žil po válce ve Francii, tvořil svá gestická „kaligrafická“ abstraktní díla a prosadil se jako jeden z čelních představitelů informelu.
Umělci se znovu setkali až v roce 1952 na výstavě v Paříži, znovu se vzali a – jak napovídá název výstavy – už je nic nerozdělilo, i když autoři výstavy upozorňují, že strach z možné ztráty Hartunga už nikdy neopustil a se dá se v jeho díle vystopovat.
Zlom v Hartungově malířské kariéře představuje rok 1960, kdy vyhrál hlavní cenu na bienále v Benátkách. Od té doby se začal věnovat improvizované abstrakci, experimentům s akrylovými a vinylovými barvami, s technikami škrábání a sprejování.
Součástí výstavy je místnost, která nechává nahlédnout do ateliérů Bergmanové a Hartunga, jsou zde vystavené jejich výtvarné potřeby (Hartung mimo jiné používal k malbě vlastnoručně vyráběné metličky z větviček), skici či ukázky experimentů s barvami společně s bohatou fotodokumentací zachycující umělce při tvorbě anebo při chvílích odpočinku.
A nic nás nerozdělí / Anna-Eva Bergman a Hans Hartung
Kunsthalle Praha, do 13. října 2025
Kurátoři: Theo Carnegy-Tan (Kunsthalle Praha), Pierre Wat (Fondation Hartung-Bergman) ve spolupráci s Christelle Havranek (Kunsthalle Praha) a Thomasem Schlesserem (Fondation Hartung-Bergman)
🔨 Verdikt: Výstava A nic nás nerozdělí předkládá s obdivuhodnou šíří a důkladností dílo dvou uměleckých individualit. Zahrnuje jak jejich zásadní velkoformátové malby, tak díla subtilní a méně známá, jako jsou kresby, grafiky, fotografie anebo Hartungovy pomalované kameny. Díky nesmírně poctivé kurátorské práci lze studovat jak společná východiska obou umělců (pro oba byla zásadní inspirací příroda a kosmos), tak svébytnost a originalitu jejich přístupů.
Prostřednictvím rozsáhlého osobního archivu si pak návštěvníci a návštěvnice výstavy mohou v hlavě poskládat obrázek o životě a vztahu tohoto fascinujícího páru. Je nesmírně dojemné prohlížet si jejich dopisy, fotografie, artefakty, které si vzájemně věnovali, anebo vnímat hudbu, kterou poslouchali. (Vystavené jsou zde také obaly gramodesek s jejich díly – například od Händela, Schönberga či Weberna).
A konečně - výstava splácí dluh jedinečné umělkyni Anně-Evě Bergmanové, která stála dlouhou dobu v manželově stínu. Partneři jednoznačně patří mezi dvojice, jako byli Sonia a Robert Delaunyovi či Sophie Taeuber-Arpová a Hans Arp.
