Nejdražší experiment na světě. Kancléř Merz drtivě zkritizoval německou energetiku

➡️ Co se stalo: Když nefouká a nesvítí, má německá energetika problém. Chybí jí dostatek řiditelných kapacit a ceny elektřiny jsou tak vysoké, že je vláda dotuje. To ale nemůže dělat donekonečna. Takto popisoval situaci v Německu tamní kancléř Friedrich Merz při svém vystoupení k Německé průmyslové a obchodní komoře.

Začal připraveným projevem, který byl ještě mírný. Pak přišly na řadu otázky na Merze a v odpovědích už byl radikálnější. Přiznal, že transformace německé energetiky je už tak nejdražší na světě, ale stejně nemá dostatečné kapacity pro chvíle, kdy nefouká a nesvítí. (Jaké problémy takový stav způsobuje, psalo nedávno Publico.)

Za obrovskou chybu Merz označil uzavření jaderných elektráren. Hlavně ty poslední odstavené Německu chybí a řešit situaci stojí ohromné prostředky. Zvláště když chce země postupně ukončit výrobu elektřiny z uhlí. 

Merz se průmyslníkům snažil zalíbit také názorem, že by Němci měli více pracovat. Řada vět byla spíše frázemi, které sice popisovaly problém, ale nepřicházely s řešením. Celý projev včetně následné debaty je možné zhlédnout na YouTube.

📢 Co řekl kancléř Merz:
„Byla to vážná strategická chyba postupně ukončit jadernou energii.“
„Podnikáme nejdražší energetickou transformaci na celém světě.“
„Neznám žádnou jinou zemi, která by věci dělala tak draze a složitě jako Německo.“
„Zdědili jsme něco, co teď musíme napravit.“

🔎 Kontext: Německá energetika má velký problém, protože v minulosti vsadila na dovoz levného ruského plynu. Byl to způsob, jak zvládnout dekarbonizaci a zároveň vyjít vstříc odporu veřejnosti k jaderné energetice. Ambiciózní vizi si země odpracovala, situace se ale v posledních letech zásadně změnila.

Poslední reaktory Německo uzavíralo už v době energetické krize a po roce války na Ukrajině. Tedy v situaci, kdy byl zemní plyn drahý (a s ním i německá elektřina) a bylo jasné, že Rusko není Evropě nakloněný partner. Německá závislost na ruském plynu však mohla Rusku dodat sebevědomí v tom, že Evropa nebude proti okupaci Ukrajiny nic namítat.

Pokud by Německo dál provozovalo alespoň některé jaderné zdroje, bylo by méně závislé na pálení fosilních paliv a hlavně na dovozu  z okolních zemí. Také by díky tomu mohla být tamní energetika z pohledu emisí skleníkových plynů o něco zelenější. Jen v posledních pěti letech Německo odstavilo jaderné elektrárny o instalovaném výkonu osm gigawattů. To je zhruba osmina spotřeby a kapacita, která by s výjimkou špiček dne pokryla i zimní spotřebu Česka.

Výsledkem je hlavně to, že průmyslové Německo má poměrně drahou elektřinu (podobně jako Česko) a tamní firmy ztrácejí konkurenceschopnost. Země se snaží elektřinu dotovat firmám i domácnostem a hledat cesty, jak z problému ven. Naráží už ale i s plánovanými plynovými elektrárnami, které podle evropských pravidel mají umět spalovat i vodík, což komplikuje a prodražuje jejich výstavbu.

Obnovení provozu zavřených jaderných elektráren ani výstavba nových se nyní v Německu za stávajícího rozložení politických hlasů nejeví jako pravděpodobná. Merz chce přesto „prozkoumat“ možnosti obnovení provozu zavřených reaktorů. Světová jaderná asociace odhaduje náklady na takový krok na miliardy eur. 

Navíc vzhledem k plánům na další obří investice do obnovitelných zdrojů se Německu nyní hodí spíše flexibilnější elektrárny pro vyrovnávání rozmarů počasí. Při tom příznivém nebude země vědět, co s elektřinou dělat. Prostor pro jádro, které by mělo stabilně fungovat celý rok, je tak omezený.