Německo volá po zrušení zákazu spalovacích motorů. Nedává prý smysl

➡️ Co se stalo: Německo a Itálie společně píší Evropské komisi. Chtějí, aby se otevřela debata o takzvaném zákazu spalovacích motorů po roce 2035. Ten podle nich nyní nedává smysl. Pod dopis se podepsala ministerstva průmyslu Německa a Itálie, píše portál Euractiv.

Hledají se i kompromisy. Například to, že by určité procento nově prodávaných vozů mohlo mít i po roce 2035 spalovací motor, třeba i jako prodlužovač dojezdu. Pozornost se ale soustřeďuje na takzvaná uhlíkově neutrální paliva. Syntetická alternativa k benzinu pod názvem e-palivo by se vyráběla ze zachyceného uhlíku a vodíku.

Evropská unie v současnosti plánuje, že po roce 2035 bude možné prodávat jen osobní vozy s nulovými emisemi skleníkových plynů. To podle stávajících pravidel plní jen elektromobily a vozy na vodík.

Tento cíl je součástí cesty k takzvané bezuhlíkové budoucnosti. EU si předsevzala, že v roce 2050 nebude přispívat k dalšímu zvyšování skleníkových plynů v atmosféře. Znamená to, že i celá doprava by měla být v tomto roce bez emisí oxidu uhličitého. Zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035 by měl zajistit, aby do roku 2050 tyto vozy postupně dosloužily a na silnicích jich zůstalo minimum.

📢 Co kdo říká: 
Adolfo Urso, ministr podnikání a italské výroby, senátor: „Itálie a Německo se jednotně snaží požádat Komisi, aby okamžitě změnila kurz v automobilovém sektoru. Se zodpovědností, pragmatismem a vizí. Společně ukazujeme cestu k zelené transformaci, která je skutečně udržitelná z environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska a překonává ideologické klece Zelené dohody.“

🚘 Hlavní argumenty proti stávající evropské politice:
✔️ Globální konkurence
Evropské automobilky jsou finančně zatíženy snahou splnit nové požadavky a peníze jim mohou chybět na globálních trzích.

✔️ Dostupnost aut
Vozy jsou stále dražší. Lidé mají obavy, zda si budou moci nové auto dovolit i v dalších dekádách.

✔️ Odpor části veřejnosti
Někteří lidé, potažmo politici, mají obavy z představy, že by byly na trhu pouze elektromobily.

✔️ Náklad na dekarbonizaci
Rychlý přechod na elektromobily může pomoci snížit emise, stane se tak ale za cenu vysokých nákladů. Kritici namítají, že může být nakonec efektivnější pomalejší přechod, například i s pomocí hybridů do zásuvky.

🔎 Kontext: Pokud by Evropa nakonec umožnila prodej vozů na benzin a naftu i po roce 2035, nemuselo by to ve výsledku mít na dění v automobilovém průmyslu větší vliv. Existuje totiž celá řada dalších pravidel a regulací, které tlačí prodeje elektromobilů, a naopak odrazují od nákupu aut se spalovacími motory.

Po roce 2035 proto nákup benzinového auta například nemusí dávat smysl kvůli daním a novým emisním povolenkám. Pro firmy může být složité si takový nákup obhájit před svými zákazníky nebo bankami kvůli řadě zelených pravidel, na jejichž základě se byznys snaží ať již dobrovolně, nebo pod tlakem, snižovat svůj dopad na klima.

Na automobilky také doléhají pokuty za nadměrné emise skleníkových plynů z prodávaných vozů. Právě ty mají po roce 2035 prakticky vylučovat, aby automobilky vůbec nabízely auta s tradičními motory. A když už je budou nabízet, pokuty do nich promítnou a cena bude zákazníky spíš odrazovat.

Německo a Itálie proto vyzývají k revizi právních předpisů, aby na automobilky nedopadaly nepřiměřené sankce.

👀 Co dál sledovat: Cíle stanovené na rok 2035 se mají během příštího roku znovu přehodnocovat. Pokud by se ukázaly jako nereálné nebo by pro ti nim byl silný odpor, mohl by se plán změnit.