Z Prahy do Brna za 50 minut. Přes Česko mají jít dvě páteřní linky rychlovlaků, říká expert

Návrh vládního prohlášení není k vysokorychlostní železnici právě nakloněný. Chtějí se soustředit na modernizaci stávajících kolejí. Co na to říkáte?

Mají tu ale také napsáno, že investice budou rozdělovat podle skutečných dopravních potřeb občanů a regionů, s cílem zajistit jejich propojení a funkční doplňování.

To čtete tak, že je to šance pro rychlou železnici?

Když se podíváme, jak je zatížená česká železniční síť, tak zjistíme, že na dvou procentech tratí, na 300 kilometrech, je podstatná část provozu na železnici. A jsou to právě tyto přetížené části, kterým má ulehčit plánovaná vysokorychlostní železnice. Ta uvolní obrovské kapacity.

Nestačí zlepšit jen tu stávající železnici?

Můžeme přidávat další koleje, udělat výluky, výsledkem bude, že se tam budou muset dál vejít rychlé vlaky, pomalé osobní vlaky i ty nákladní. Když postavíme vysokorychlostní tratě, tak se na ně přesune veškerá dálková doprava. Obrovský benefit pro ty, co třeba z Úval dojíždí do Prahy, bude, že jim tam bude moct jezdit osobní vlak každých sedm minut a ještě tam bude prostor pro nákladní vlaky, které dnes přes den vůbec nemohou jet. Obce často říkají, že z vysokorychlostních tratí nic nemají, protože u nich se nebude zastavovat, ale ony získají v podstatě metro, aby se lidé dostali do města.

Není ale přece jen cestou soustředit se na zlepšování stávajících tratí?

Ty tratě už nemůžeme léčit, ony procházejí obcemi, nemůžeme tam bourat a přidávat další koleje. Postavme vedle nové vysokorychlostní tratě. Nezískáme dvojnásobnou kapacitu, ale trojnásobnou kapacitu. Potřebujeme oddělit tu rychlou dálkovou dopravu od regionální a mít nezávislé systémy. Navíc se nám v tom podařilo něco neuvěřitelného.

Co?

Evropská komise vydala v listopadu sdělení o propojení pomocí vysokorychlostních železnic. A ejhle dvě páteřní evropské trasy rychlé železnice vedou přes Česko. To znamená, že naše plány na vysokorychlostní železnici, na kterých tu pracujeme, se protly s tím, na čem pracuje Evropa. To není náhoda, to se zkrátka odpracovalo. Je obrovský úspěch české železniční diplomacie. 

Když to srovnám třeba s energetikou, kde neustále máme spory s Rakouskem o jádro, hádáme se s Německem o Energiewende, hádáme se s Polskem o Turów, u Unie se nám také nelíbí, co v energetice dělá. Tady sousedé dělají navazující tratě ze svých stran a ke všemu se to líbí i Evropě. Navíc to celé stojí na reálné technologii.

Přinese to za ty stovky miliard opravdu takové zrychlení cestování?

Jen do Světlé nad Sázavou je to hodina, v Brně budete z centra Prahy za 50 minut. Do Hradce Králové se dostanete za nějakých 30 minut. Teď si musíme uvědomit, že ten přínos je nejen na těch nových kolejích, ale i v té uvolněné kapacitě na těch starých. Metro v Praze má dvě koleje a ty zvládnou 32 vlaků za hodinu a směr, i když jsou od sebe zastávky kilometr. To proto, že se tam nemíchají různě rychlé vlaky.

Co když na starých tratích budou chtít politici zachovat třeba rychlíky? 

Nebudou tam smět být. Na to už jsou pravidla. Pojďme prostě zmenšit Česko. Dneska Praha žije na čtyřnásobné ploše, protože jezdíme díky metru dvakrát tak rychle. Úplně to samé potřebujeme s Českem. To, aby se bohatství přeneslo z centra i do těch regionů. A to platí i o Evropě.

Je důležité i snižování emisí?

Doprava je v Česku energeticky nejnáročnější sektor. Od letošního roku je navíc i největším producentem oxidu uhličitého. Emise z dopravy dál rostou a letos překonají emise z energetiky, kde klesají a dáváme stovky miliard, aby klesaly dál. To nevyřeší vlak, který se nevejde na koleje. 

Když se postaví nové tratě, vlak pojede z Prahy do Brna za 50 minut, pojede každou půlhodinu a bude tam příjemné sezení, kafe a internet, lidé si odpočinou nebo udělají nějakou práci, nebudou stát v zácpách, nebudou se stresovat, nebudou se bát, že přijdou pozdě na schůzku. Pak s tím pojedou. A budou šetřit energii a snižovat emise, aniž by o tom věděli.

No ale lidé se musí nějak dostat na ta nádraží. Pro řadu bude pořád dávat víc smyslu auto, ne?

Musíme spolupracovat. Nemá jít o konkurenci auta s železnicí, ale o kooperaci a doplňování. V Brně bude na Vídeňské parkoviště u nádraží, u Prahy bude taky terminál s parkovištěm. Nebudete muset do centra měst, abyste se dostali na vlak. Za pár let vás tam dovezou sdílená auta, a ta ani nebudou mít řidiče. Kde bude velká poptávka, bude železnice, kde ne, odveze vás autonomní auto.

Neinvestujeme do dálnic a obecně infrastruktury, která se pak může ukázat jako zbytečná, protože se bude cestovat jinak?

Ano, stavíme infrastrukturu pro dopravní systémy minulosti. Armáda se taky vždycky připravuje na válku, která byla a ne válku, která bude. Musíme si říct, jaká bude doprava v roce 2050. Víme, že bude multimodální, víme, že bude bezemisní a musí být udržitelná environmentálně, ekonomicky a sociálně. A u vysokorychlostních tratí to máme spočítané, že to tak je.

Nebudou ty vlaky nakonec drahé?

Nejdražší je tramvaj, ta v Praze najede nějakých 150 km denně. Vlak Českých drah, co se točí na trase do Rakouska udělá 1500 kilometrů, i když na sedačku stojí podobně. Vysokorychlostní vlaky ujedou ještě víc kilometrů.

Realita ale je, že vlaky poslední dekády stále zdražují, ale benzín stojí pořád nějakých třicet až čtyřicet korun. Nebudou lidé přece jen jezdit autem, aby ušetřili?

Máme šíleně levnou vstupenku na silnici. Spotřební daň z paliv jsme reálně zlevnili z deseti korun na pět. Kdyby v hospodě točili pivo za půlku, všichni se nám do té hospody nevejdou a my nemáme na to, abychom postavili další, protože nám schází těch 80 miliard každý rok ze spotřební daně. V roce 2015 jste měli na jedno auto 18 metrů silnice, v roce 2024 máte 14 metrů na auto, v roce 2034, to budeme mít co? Deset metrů silnice na jedno auto? Nemůžu přivádět dálnicemi do Prahy další auta, do centra je nedostanu. 

Jaké máme možnosti? 

Místo v parkovacím domě na kraji Prahy stojí 1,2 milionu korun. To je cena slušného auta. Můžeme si říct, že pro 350 tisíc dojíždějících postavíme za 350 miliard chlívky pro autíčka. Nebo můžeme udělat něco lepšího. Lidi musíme zkrátka vozit jinak.