Zlevňování paliv nejspíše končí. Rafinérie už pomalu zdražují
Za poslední týden ceny u čerpacích stanic zase mírně klesly. Jenže na velkoobchodním trhu se děje pravý opak a ceny se naopak sunou vzhůru.
🚩 Proč je to důležité: Ceny paliv jsou důležitou položkou rodinných rozpočtů, ale ovlivňují i celkovou cenu dopravy. Ve výsledku tedy i to, kolik lidé platí v obchodech za zboží.
➡️ Co se stalo: Už dva týdny benzin i nafta v rafinériích pozvolna zdražují. Prostor pro další zlevňování na čerpacích stanicích se tak již prakticky vyčerpal.
Podle posledních údajů společnosti CCS za poslední týden ceny benzinu u čerpacích stanic klesly o dalších 26 haléřů na průměrných 33,71. V případě nafty šlo o pokles o výraznějších 43 haléřů na 32,24 koruny za litr. Benzin je nyní nejlevnější od července 2021, nafta od června 2023. Paliva postupně zlevňují zhruba od konce ledna.
Určitým ukazatelem, nakolik by šlo ještě zlevnit, jsou ceny společnosti Tank Ono, která patří k těm nejlevnějším. Ta minulý týden změnila pouze ceny nafty, a to směrem dolů o čtyřicet haléřů. Nyní benzin prodává za 31,90 a naftu za 29,50. V oblastech, kde je vyšší konkurence, se ceny mohou ještě přibližovat těmto hodnotám.
Čerpadláři postupně do cen propisovali výrazný pokles velkoobchodních cen paliv. Jenže ty za poslední dny po pár desetníků vzrostly. Například rafinérie Unipetrol prodává v současnosti litr nafty včetně spotřební daně ovšem bez DPH za 25,60, zhruba o padesát haléřů dráže než před týdnem.
Podle odborníků se v dalších dnech a týdnech u čerpacích stanic dá očekávat spíše stagnace cen, případně mírný růst v řádu desetihaléřů. Většímu zdražování zatím brání nejistota na světových trzích.
📢 Co kdo říká: „Prostor pro další snižování cen na čerpacích stanicích se rychle vyčerpává,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček.
„Ceny klesaly, protože se investoři báli, že se ekonomice nebude dařit, teď jsou známky oživení,“ uvedl Ivan Indráček, šéf Unie nezávislých petrolejářů.
🔎 Kontext: Důvod stávajícího růstu velkoobchodních cen je stejný, jako byl důvod předchozího poklesu. Jde o dění v USA.
Nejprve vznikly obavy, že mohou nastat velké globální potíže. To by znamenalo zpomalení obchodu, a tím i nižší poptávku po palivech. K poklesu cen přispěla i větší těžba ropy kartelu OPEC.
Po víkendovém jednání mezi USA a Čínou přišel spíše optimismus, přesněji o něco se snížil pesimismus, což ve výsledku ceny paliv zvyšovalo. Zjednodušeně řečeno, svitla naděje, že obchod a doprava zboží bude pokračovat bez problémů a bude tak potřeba více paliva.
Nyní se čeká, co se bude dít dál. Na čerpacích stanicích se vše projevuje až se zpožděním. Provozovatelům trvá, než klesající ceny v rafinériích promítnou do částek na totemech.
Česko patří na tankování k nejlevnějším zemím v Evropě. Nafta je po Bulharsku a Maltě podle posledních dat Evropské komise třetí nejlevnější v Unii. V případě benzinu jde o pátou nejnižší cenu, tam jsou levnější ještě Kypr a Rumunsko.
Za poměrně nízké ceny může hlavně nižší zdanění. Například ve Francii je nafta bez započtení daní levnější než v Česku.
Další vývoj cen bude ovlivňovat hlavně americký prezident Donald Trump. Pokud uklidní trhy, že není hrozbou pro vývoj globální ekonomiky, paliva budou zdražovat.
