Klaus pro Publico: Fiala se může v premiérském křesle udržet. Byla by to pro zemi tragédie
🎤 ROZHOVOR: Bývalý prezident Václav Klaus patří k velkým kritikům vlády premiéra Petra Fialy (ODS), který podle něj občanské demokraty proměnil v levicovou stranu. Navzdory průzkumům se však domnívá, že současná garnitura má šanci udržet se u moci a uvádí k tomu hned tři důvody.
🚩 Proč je to důležité: Klausova kritika Fialovy vlády a Bruselu rezonuje s náladami nemalé části voličů. O tom pojednává i v novém sborníku Volby '25 – Po čtyřech letech Fialovy vlády, který jeho institut vydal necelý měsíc před volbami.
➡️ Co zaznělo: (kliknutím na odkaz se dostanete přímo k odpovědi)
O tom, že vláda bude úplně stejná jako ta dnešní: Václav Klaus říká, že by se Petr Fiala mohl po volbách udržet na premiérském postu a že má hrůzu z toho, že Fiala bude věčným premiérem.
O názorové blízkosti s Motoristy: Podle bývalého prezidenta jde o jedinou stranu, která má jistý pravicový nádech. Ale čekal od Motoristů více.
O tom, že se státní rozpočet nezlepšil: Exprezident nechce současné vládě odpustit deficit skoro 300 miliard korun.
O Rusku a jeho chybě: Rusko mělo podle Václava Klause dál jednat a dál hledat nějaké řešení. Současně si myslím, že Západ byl vůči tomu hluchý, a to řešení by asi stejně velký úspěch nebylo.
Jsme zhruba měsíc před jedenáctými polistopadovými volbami. O čem podle vás jsou? A o čem by měly být?
To jsou dvě odlišné věci. Před čtyřmi lety jsme ve stejnou chvíli a v téměř stejné sestavě autorů vydali podobný sborník jako ten letošní. Jmenoval se „Volby '21 – Budou o něčem?“ Byli jsme tehdy pesimističtí a měli pocit, že odpověď je „ne“. Náš závěr po čtyřech letech je, že tam sice seděli jiní pánové a pár dam, ale v podstatě k žádnému průlomu, který považujeme za nesmírně potřebný, nedošlo. Jestli jsme v novém sborníku optimisté, nebo pesimisté, že ke změně dojde právě teď? Každý sice argumentujeme různými způsoby, vnímáme, co se všechno posunulo, ale máme obavu, že k žádnému průlomu nedojde.
Znamená to, že očekáváte, že po volbách bude stejná vláda jako dosud?
Někteří si myslí, že nikoliv, zatímco jiní mají pocit, a já mezi ně patřím, že se může stát, že bude úplně stejná jako ta dnešní, respektive, že se Fiala udrží na premiérském postu, jakkoliv si média a spousta lidí myslí, že nikoliv. Před rokem jsem říkal, že to je hrozné, že to považuji za tragédii pro naši zemi, ale že mám hrůzu, že Fiala bude věčným premiérem.
Co vás k této předpovědi vede?
Myslím si, že není dostatečné silné přesvědčení veřejnosti, že musí dojít ke změně. To, že veřejnost brblá, že je nespokojenost zřetelná, o tom není sebemenších pochyb. Druhá věc je, jestli z tohoto brblání a nespokojenosti se dá udělat jednoznačný závěr, že lidé budou volit jinak. Viděl jsem analýzy, které řekly, že průzkumy jsou úplně stejné jako před čtyřmi lety. Já se tomu nedivím. Mám pro to několik zdůvodnění.
První věc je, že lidé volí setrvačně a posuny jsou opravdu výjimkou. Spousta občanů je vylekána dnešním světem a bojí se, jak říkám tady v té knížečce spolu s Petrem Hájkem, který před 30 lety razil heslo, že změna je vždycky k horšímu. Pocit, že změna zbourá některé jistoty, na které si lidé už zvykli, to je druhý výrazný faktor. No a třetí faktor je to, že v rozporu s tím, co je všeobecným názorem, si myslím, že hloubka nespokojenosti není příliš veliká, že je mělká.
Tyhle tři věci mě vedou k tomu, že se může stát, že budou minulé volby zopakovány. Navíc se neobjevily žádné fascinující osobnosti a politické strany, které by natolik oslnily voliče tak, že zapomenou na svou opatrnost a zkušenost a vsadí na neznámého koně.
Jsou i Motoristé, ke kterým máte blízko, stranou, která neoslnila?
Motoristé jsou pořád stranou nejbližší mým názorům a jedinou, která má jistý pravicový nádech. U žádné jiné to nevidím. Ale ve svém celku jsem od Motoristů čekal více, a proto je jejich dnešní výkon pro mě jistým zklamáním.
Na začátku léta jste na jejich adresu říkal, že je čas, aby se vykašlali na dovolené a začali pracovat. Máte pocit, že se to stalo? Že jejich kampaň funguje?
Nemám žádný barometr kampaně, abych tohle silácky řekl. K jisté konsolidaci u nich došlo. Po útoku na Turkovy excesy na dálnici ta strana velmi zakolísala a potřebovala řadu měsíců k tomu, aby se vůbec navrátila do své předchozí pozice. Některé věci se jim daří, některé méně.
Opět se potvrzuje, že je nesmírně obtížné vytvořit novou politickou stranu v situaci, kdy už jsou v zemi dávno rozdány politické karty, to je naprosto evidentní. Motoristé pořád nemají plně vybudovanou stranu, která by měla členskou základnu rozsetou po celé zemi. Mají spoustu stoupenců, o tom není pochyb. Kdo viděl mítinky zejména Filipa Turka nebo několika dalších, tak vidí, že je na nich víc lidí, než na mítinku Fialy a Rakušana. Myslím, že by udělali velkou chybu, kdyby teď polevili.
Budete je volit?
Zásadně odmítám prohlašovat, koho budu volit. Ale aspoň v tom svém programu mají některé základní věci, které považuji za pravicové v tom základním slova smyslu. To tady naprosto chybí. A zejména, když se kdysi pravicová ODS v tom minulém volebním období totálně přetransformovala pod vedením Petra Fialy na standardní evropskou levicovou stranu.
Není spíše středová?
Je evidentně levicová. Potřeba někoho napravo u nás určitě existuje. A to jim může nějaké hlasy zachránit. Ale nesmí pokračovat ve svém strachu z toho, že řeknou něco odvážnějšího a přijdou o hlasy. Oni musí říct něco odvážnějšího, aby hlasy získali. Je to naprostá změna gardu, kterou by měli co nejrychleji pochopit.
Není v tomhle světle chybou, že se Motoristé nedohodli s Přísahou?
Nevím, pana Šlachtu neznám. Vím, že byl zdrojem podivného jednání v roce 2013, kdy zlikvidovali vládu Petra Nečase. Pro mě to je svět, ve kterém nejsem, nepatřím do něj a je mi nesmírně vzdálený.
Fenoménem letošních voleb jsou koalice nebo kvazi koalice. Jak se na to díváte?
Koalice je v principu logický fenomén v situaci, kdy máme do značné míry proporcionální, nikoliv většinový volební systém. Koalice je pak nezbytností. Kromě výjimečných historických událostí má ale koalice vznikat po volbách, ne před nimi. Vím, že mě někdo chytne za slovo, že jsem vytvořil v 1992 koalici s KDS. Bylo to ale za prvé v rané chvíli a za druhé v době, kdy se ustalovala naše politická struktura. KDS už jasně před volbami věděla, že se musí spojit s ODS a ukázalo se, že to fyzicky do voleb nejde stihnout. Proto jsme zvolili toto řešení.
Jsem proti koalicím, které mi připomínají Národní frontu. Předvolební koalice jsou podvod na voliče. Podtrhnout. Tečka. Člověk má vědět, koho volí. Navíc to není jenom útok na voliče, je to vlastně i útok na politické strany, protože tím zahnívají a oslabují.
Vrátím se k vašemu překvapivému očekávání, že by se mohla opakovat stávající vládní garnitura. To by pro Andreje Babiše bylo dost velké zklamání. Máte pocit, že dělá nějaké chyby? Nebo to myslíte tak, že on vlastně není tou změnou vůči politice Petra Fialy?
V knížce, kterou jsme právě vydali, jsem si ve svém textu dovolil místo obecných slov zodpovědět na otázku: „Dá se od některého našeho politického subjektu něco nového či zajímavého očekávat?“ Každé ze stran jsem věnoval drsné hodnocení bez kliček a změkčujících slůvek. Začíná to větou: „Nic neočekávám od ODS.“
Pokud jde o Babišovo ANO, tak to je od počátku špatně definovanou stranou. Nemyslím si, že teď dělá nějakou konkrétní chybu, ANO se chová tak, jak se chová, kvůli tomu, co bych nazval prvotním hříchem. Kvůli tomu způsobu, jak a na jakém principu byla strana založena a ukazuje se, že není schopna se toho zbavit.
Jste velkým kritikem Fialovy vlády. Je ale za čtyři roky něco, co se jí podle vás povedlo?
Nemohu to nalézt. To neznamená, že každé rozhodnutí, které udělali, je nesmyslné. Je chybou tímto způsobem uvažovat. Jde o to, že vláda stála před několika základními úkoly. A pro jejich zvládnutí nic pozitivního neudělala.
Zaprvé, byl tady covid. Současná vláda se sice vymlouvá, že za všechno může Babiš, ale v této době byla dominantní opoziční silou. Spousta Babišových opatření se zesilovala nemilosrdnou kritikou Fialy a dalších, že toho dělá málo. Takže rozvracení veřejných financí v té době jí nemůžu odpárat. Covid nezvládla.
A zadruhé?
Vláda nepohnula se státním rozpočtem směrem k lepšímu. Jako ministr financí a předseda vlády jsem v posledních hodinách před koncem každého roku téměř nedýchal a čekal na zprávy, jak dopadl rozpočet. Myšlenka, že bychom měli miliardový deficit, se mi tehdy zdála úplně nemožná. Teď máme skoro 300 miliardový deficit, a to jim nemohu v žádném případě odpustit.
Neudělali nic pozitivního ani s další hrozící věcí, kterou je Green Deal. Ten zásadním způsobem poškodí životní úroveň milionů občanů i naši ekonomiku, zejména průmysl. A konečně vláda ve svém ukrajinském nadšení absolutně rezignovala na jakoukoliv obhajobu národních zájmů. Tyto čtyři věci jsou fatální pro naši budoucnost.
Vláda ale přece projevila snahu o snížení schodku rozpočtu. Z více než 400 miliard jej snížila na stávající úroveň.
Toho, co skutečně udělala vláda, bylo strašně málo. Spíše to bylo důsledkem toho, že ekonomika začala fungovat jinak a výdajové a příjmové položky rozpočtu se samy vývojem posunuly někam jinam. Oproti škrtům, který jsem udělal v roce 1997, když jsme zjistili, že hrozí rozpočtový deficit, byly jejich škrty marginální a nepodstatné.
Ve volební kampani se mluví i o válce. Po summitu na Aljašce, a zvláště po setkání prezidenta Trumpa s evropskými lídry ve Washingtonu se zdálo, že diplomacie dostává pozitivní dynamiku. Teď, po 14 dnech, se vrací skepse: na frontě se bojuje, nad Kyjevem a dalšími ukrajinskými městy létají ruské drony a lidé nadále umírají. Myslíte si, že se ta pozitivní dynamika vyčerpala?
Myslím, že Trump s tím přece jenom něco udělal. Aljaška byl krok vpřed. Prolomily se ledy mezi velmocemi, je to určitě pozitivní krok, to bychom neměli odepsat. Nicméně nejsem si jist, že to vzali správným směrem, protože fakticky se jedná o válku mezi Západem, primárně Spojenými státy, a Ruskem. Takže přístup, že Trump to rozehraje a pak řekne: „Ale když vy nechcete, tak si to vyřešte sami,“ je pro mě naprosto nepřijatelný a nezodpovědný. Je to válka Západu s Ruskem, a proto ji nemůže v žádném případě vyřešit pouze bilaterální jednání Ruska a Ukrajiny.
Takže si myslíte, že válku ukončí spíš další jednání USA s Ruskem?
Určitě. Rozumím tomu, že Ukrajina říká: „Nikoliv o nás bez nás.“ To je naprosto srozumitelné. Ale Ukrajina, ač předvádí neuvěřitelnou odolnost a statečnost za cenu obrovských ztrát, by bez podpory Západu válčit nemohla. Jenom naivka si může něco takového myslet.
Zásadně odsuzuji klíčové světové politiky a hlavní světové instituce, že dopustili, aby ta válka vůbec vznikla. Že neudělali všechno možné před 24. únorem 2022, aby k tomu nedošlo. Toto je alfa a omega všeho. Dneska je nekonečněkrát těžší dojít k dohodě, než to bylo tehdy.
Takto prezentováno to vypadá, že Rusko je v tom nevinně.
Rusko v tom v žádném případě není nevinně. Udělalo chybu, že mělo ještě dál jednat a dál hledat nějaké řešení. Současně si myslím, že Západ byl vůči tomu hluchý, a to řešení by asi stejně velký úspěch nebylo. Ale ve své letošní knížce na téma války říkám, že Rusko udělalo taky chybu. Samozřejmě.
Myslíte si, že Rusko teď chce mír po třech a půl letech, kdy naběhlo na válečnou ekonomiku, a elitám, které na frontě nejsou, ta situace může paradoxně vyhovovat?
Vyhovuje to na všech stranách výrobcům vojenské techniky, zbraní a nábojů. Ale jinak to nikomu vyhovovat v žádném případě nemůže. Rusko je tím samozřejmě otřeseno a je to pro něj obrovskou nevýhodou, že je v této situaci. Ono to ví, jenom se musí silácky tvářit, že mu to nevadí.
Země NATO postupně navýší výdaje na obranu až na 5 % HDP. V jiném rozhovoru jste toto rozhodnutí nazval nesmyslem. Nemůže ale investice do obrany pomoci ekonomice? Navíc 1,5 procent z těch pěti by mělo jít nikoli na zbraně, ale do související infrastruktury.
Že válka rozhýbává ekonomiku, platí od nepaměti. Je to keynesiánská politika, která se snaží dělat státní investice a ty nejsnadnější jsou do zbrojení, protože stát má ve věci obrany rozhodovací monopol na rozdíl od jiných oborech.
Říkáte, že to je v podstatě keynesiánská politika. Zajímavé je, že si ji vynucuje republikánský prezident. Jak se vůbec díváte na Trumpovy kroky v oblasti ekonomiky?
Je naprosto jasné, že „šavlování“ se cly, jaké předvádí Donald Trump, si žádný jiný politik světa nemůže dovolit. Žádný jiný prezident v žádné zemi světa nemá takovou pravomoc. Ani Putin, ani Si, to by zasáhl ústřední výbor nebo další struktury v zemi. V tom je Trump v naprosto unikátní pozici.
Ale to jeho hraní se cly je jenom způsob, jak chce ovlivňovat strukturu ekonomiky. Trump chce vrátit do Ameriky zpracovatelský průmysl a k tomu nemá jiné přímé metody než cla. Trump je v podstatě člověk, který chce manipulovat ekonomickou strukturu, a to nic ekonomicky liberálního v žádném případě není.
Když jsme u zahraniční politiky, jak vnímáte ochlazení česko-slovenských vztahů i vztahů ve visegrádském prostoru?
Oddělme otázku česko-slovenských vztahů od otázky na Visegrádskou skupinu. Rozpad V4 je bezprostředním produktem voleb v roce 2021. Minuty po skončení voleb, kdy byly jenom hrubé odhady, jsem v Rozstřelu na iDNES řekl, že jeden z výsledků bude zničení Visegrádu. Bohužel jsem se vůbec nemýlil. Tehdy bylo naprosto evidentní, že naše paní Pekarové Adamové s žádným Slovákem, Polákem a Maďarem nic dělat nechtěly.
A ty zmíněné česko-slovenské vztahy?
To, že si necháme pokazit česko-slovenské vztahy takovým způsobem, jak se to podařilo Fialově vládě, to nemá precedens. A myslím, že to je vůči naší minulosti nezodpovědné. Všechno to stojí a padá s tím, jestli máme, nebo nemáme zahraniční politiku. Jsem přesvědčen, že my zahraniční politiku nemáme vůbec žádnou, a že je luxus financovat ministerstvo zahraničí.
Pojedu do polské Karpacze, kde se koná největší ekonomicky fórum střední Evropy. Byl jsem požádán, ať vystoupím na zahajovacím plénu. Psal jsem si už k tomu vystoupení základní body. Chci tam říct, že obdivuji jejich obrovské fórum. My něco takového vůbec nemáme a není to náhoda.
Demonstruje to fatální rozdíl našich dvou území. Polsko zahraniční politiku má, Česká republika ji nemá. Je tak logické, že Polsko se snaží svou politiku prezentovat, zatímco my, když nemáme co prezentovat, tak ani nemáme důvod fórum organizovat.
