Deprese nejvíc trápí ženy s dětmi. Nejlépe jsou na tom naopak otcové
Deprese a úzkosti jsou v Česku stále větší problém. Oproti roku 2019 se s nimi lidé potýkají víc než třikrát častěji. Obecně život více komplikují ženám, nejhůře jsou na tom matky. Naopak nejméně problémů mají otcové. Vyplývá to z šetření agentury PAQ Research ve spolupráci s Českým rozhlasem.
🚩 Proč je to důležité: Psychické problémy mohou vést třeba k horšímu uplatnění na trhu práce, ale i sebevraždám.
➡️ Co se stalo: S příznaky alespoň středně těžké deprese nebo úzkostmi se v současnosti potýká zhruba 18 procent populace. Ještě před začátkem covidové pandemie, v roce 2019, se přitom se stejnými problémy potýkalo jen 5 procent Čechů. Vyplývá z nejnovějších dat projektu Život k nezaplacení výzkumné organizace PAQ Research a Českého rozhlasu.
Výsledky průzkumu jsou rekordně špatné. Ve dvou posledních letech se podíl lidí s těmito psychickými problémy pohyboval mezi 15 a 16 procenty. Zároveň se ukazuje, že ne všechny skupiny jsou ohroženy stejně.
Průzkum probíhá několik let, a tak vykresluje kromě krátkodobých změn i dlouhodobé trendy. Mezi matkami vykazuje symptomy středně těžkých depresí a úzkostí alespoň jednou za čas 52 procent populace. A jsou na tom nejhůře. Naopak nejlépe jsou na tom muži s dětmi – stejné problémy trápí 17 procent z nich. Vysoký podíl je i u bezdětných žen – 48 procent, mezi bezdětnými muži má problémy 38 procent z nich.
V posledních letech přibývá také lidí, kteří se s psychickými problémy léčí, a o psychickém zdraví se obecně více hovoří. Nabízí se vysvětlení, že se veřejnost prostě jen psychickým zdravím více zabývá. To ale podle výzkumníků neplatí. „Nárůst symptomů v reprezentativním šetření ukazuje, že to není dáno jen vyšším záchytem problémů, ale skutečně vyšším výskytem,“ uvedli autoři studie.
📢 Co kdo říká:
PAQ Research: „Duševní problémy se výrazně podepisují na celkové kvalitě života a prožívání každodennosti, ať už jde o práci, školu či volnočasové aktivity. Mohou vést až k sebepoškozování nebo sebevraždě. Symptomy souvisí také s finanční situací domácnosti. Časté symptomy středně silné deprese či úzkosti reportovalo 15 % lidí pod hranicí chudoby a 13 % nízkopříjmových. U vysokopříjmových je to pouze 6 %.“
Adam Vojtěch (za ANO), ministr zdravotnictví, o duševním zdraví: „Skutečně nejde o okrajové téma, ale o tichou krizi, která se dotýká tisíců rodin. Cílem je znovu nastartovat reformu péče o duševní zdraví, posílit krizové služby, navýšit kapacity odborníků a odbourávat stigma spojené s duševním onemocněním.“
🔎 Kontext: Na to, že psychických problémů v české společnosti přibývá, upozorňoval už v říjnu 2024 Svaz zdravotních pojišťoven (SZP). S depresí či úzkostnými poruchami se tehdy léčilo téměř tři čtvrtě milionu lidí.
Zvlášť alarmující podle svazu byla situace zejména u dětí. Psychické potíže ohrožovaly až 13 procent nezletilých, což se promítlo i do rostoucí spotřeby psychofarmak. Podle SZP vzrostla spotřeba těchto léků od roku 2000 zhruba šestinásobně. Celkové roční výdaje zdravotních pojišťoven na péči o duševní zdraví přesahovaly osm miliard korun.
„Nejvíc se vydává na léčbu schizofrenie, neurotických a stresových poruch. Spotřeba léků roste v průměru o 5 procent ročně, poslední dva roky dokonce ještě rychleji,“ uvedla expertka SZP Ludmila Plšková.
