Dlouhodobý pobyt jen pro zlomek Ukrajinců. Česku se přitom uprchlíci vyplatí
Váleční uprchlíci z Ukrajiny budou od dubna moci zažádat o zvláštní dlouhodobý pobyt. Má jim přinést větší jistoty a následně snadnější přechod do trvalého pobytu. Žadatelé ale musí splnit řadu podmínek. Ministerstva vnitra počítá s tím, že se to podaří asi 15-20 procentům z nich. Podle odborníků jich bude podstatně méně.
❗Proč je to důležité: Váleční uprchlíci už delší dobu do českého rozpočtu přinášejí víc peněz, než kolik z něj čerpají. Česká vláda tady proto chce soběstačné Ukrajince udržet. A to i z důvodu rekordně nízké porodnosti, která může mít zásadní negativní dopad na důchodový systém.
✅Co se stalo: V Česku v současné době žije zhruba 397 tisíc válečných uprchlíků. Až pětina z nich by mohla od dubna žádat o zvláštní dlouhodobý pobyt. Počítá s tím novela zákona z dílny ministerstva vnitra, která nyní prošla připomínkovým řízením.
„Je to nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status,“ sdělil resort.
Uprchlíci musí splnit tyto podmínky:
- ekonomická soběstačnost
- nezávislost na dávkovém systému
- platný cestovní doklad
- bezúhonnost
- zajištěné bydlení
- délka pobytu v Česku delší než dva roky
- plnění povinné školní docházky u dětí
Podle expertů jsou však podmínky natolik přísné, že bude pro Ukrajince velmi obtížné je splnit.
Vadí jim především povinná výše ročního úhrnného příjmu, která je 440 tisíc za jednotlivce plus 110 tisíc korun za každého dalšího člena domácnosti.
Samostatně žijící člověk by musel mít příjem zhruba 37 tisíc měsíčně, v případě rodiny se dvěma dětmi by rodiče museli vydělat dohromady 64 tisíc měsíčně. U matky samoživitelky se dvěma dětmi by to bylo 55 tisíc měsíčně.
„Mediánová mzda činí podle posledních dostupných dat 40 482 korun. Držitelé dočasné ochrany dosahují obecně na nižší příjem než občané ČR (především z důvodu obtíží při hledání zaměstnání odpovídajícího kvalifikaci). Je zcela zjevné, že podmínku výše příjmu splní pouze velmi nízký podíl potenciálních uchazečů,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Podle výkonného ředitele Unie zaměstnavatelských svazů České republiky Víta Jáska mnoho lidí takto vysoké částky odradí. „Nebudou je vést k získávání legálního zaměstnání. To považujeme za promarněnou příležitost,“ sdělil.
Ministerstvo zdůraznilo, že zvláštní dlouhodobý pobyt je určen pro ekonomicky soběstačné rodiny, které nepotřebují žádnou nebo jen minimální podporu od státu. Ti, kteří podmínky nesplní, budou moci nadále využívat dočasnou ochranu.
🔎Kontext: Ukrajinští uprchlíci se českému rozpočtu vyplácí už od třetího čtvrtletí roku 2023. Tehdy státní příjmy - zahrnující odvody, daň z přidané hodnoty, spotřební daň a další - poprvé předčily výdaje. Do nich se počítá humanitární dávka, školství, zdravotnictví a zahraniční pomoc. Od té doby rozdíly mezi příjmy a výdaji nadále rostou.
Od vypuknutí ruské války na Ukrajině (únor 2022) do konce loňského roku šlo na pomoc uprchlíkům 62,5 miliardy korun, příjmy činily 55,5 miliardy. Loni stát vydal 15,5 miliardy a vybral o osm miliard korun víc. Drtivá většina uprchlíků v Česku pracuje. Vyplývá to z dat ministerstva práce a sociálních věcí.
🔭Co sledovat v dalších dnech: Poté, co se do situace vložil prezident USA Donald Trump, je vývoj války na Ukrajině ještě nepředvídatelnější. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) už avizoval, že po vyhlášení příměří žádní další Ukrajinci dočasnou ochranu dostávat nebudou. Ti, kteří už ji budou mít, si budou muset zhruba do roku a půl muset zajistit jiný druh pobytu.
