Rok a půl od útoku na fakultě. Část peněz od dárců je stále na účtech
Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023 vyvolala vlnu solidarity. Na účet nadačního fondu univerzity lidé naposílali téměř 90 milionů korun. Dosud na něm 5,5 milionu zbývá. Podle univerzity je to záměr, při rozdělování pomoci se inspirovala i v Norsku.
🚩 Proč je to důležité: Do sbírky přispělo 52 tisíc dárců. Více než pětinu vybrané částky rozdělil fond teprve začátkem letošního roku, část peněz zůstává na účtu.
➡️ Co se stalo: Podrobné informace o tom, jak se naložilo s penězi od dárců, ukazuje výroční zpráva Nadačního fondu Univerzity Karlovy za rok 2024. Vyplývá z ní, komu a kdy peníze přišly. Při útoků na fakultě zahynulo dvanáct studentů a dva pedagogové.
Fond rozdělil vyplácení pomoci do tří fází. Zdůvodňuje to tím, že se v průběhu času mění potřeby zasažených. Největší část výtěžku, téměř 50 milionů korun, šla rodinám obětí, kteří podporu dostali jako první.
Druhá největší část vybraných peněz šla na pomoc zraněným. Celkem se této skupině rozdělilo přibližně 32 milionů korun. V roce 2024 se z této sumy vyplatila necelá polovina, kolem 12,3 milionu korun. Zbylých více než 19 milionů korun se rozdělilo letos v únoru.
„První fáze byla vyplacena okamžitě v průběhu prvních týdnů roku 2024. Následně byla připravena druhá fáze, která probíhala v průběhu roku 2024. Vyplacena byla v návaznosti na potřeby zasažených a zohledňována byla konkrétní situace každého jednotlivce,“ popsal pro Publico ředitel Nadačního fondu Univerzity Karlovy Tomáš Vokáč.
💰 Co se dělo s penězi: Jak zjistilo Publico, část peněz ze sbírky vložil fond loni v únoru na termínovaný vklad (25 milionů korun) a další část na spořicí účet (35 milionů). To vyneslo na úrocích přes milion korun.
Podle ředitele fondu Vokáče to ale žádné zpoždění vyplácení pomoci nezpůsobilo. Cílem podle něj bylo ochránit peníze před vysokou inflací. „Tento postup je pro nadace a nadační fondy standardní a je považován za dobrou praxi při nakládání se svěřenými financemi a dodržování zásad řádného hospodáře,“ uvedl.
🔎 Kontext: Proč vyplácení pomoci z darů trvalo v některých případech více než rok, vysvětlila univerzita tím, že chtěla rozdělit peníze co nejspravedlivěji. Pro systém se inspirovala i v zahraničí.
„Krátce po tragédii jsme měli například možnost začít spolupracovat s norským výzkumným centrem NKVTS, které vzniklo jako reakce na útoky v Oslu a na ostrově Utoya v roce 2011. Jejich zkušenosti pro nás byly důležitým zdrojem informací. Díky této expertíze jsme například volili tu cestu, že vhodným přístupem může být distribuce finančních prostředků do fází, aby bylo možno odpovědně reflektovat vyvíjející se potřeby zasažených,“ popsala pro Publico mluvčí fondu Václava Marková.
„Od první komunikace se zraněnými bylo zřejmé, že se jejich potřeby budou v čase vyvíjet a že bude nutné poskytnout finanční podporu v několika fázích, tedy v delším časovém horizontu. Některá závažná zranění se projevila až s časovým odstupem,“ vysvětlil ředitel fondu Vokáč.
Dopad tragické události na zraněné a jejich budoucí život bylo podle něj nutné individuálně a někdy i opakovaně vyhodnocovat, aby navržené částky zohledňovaly míru zranění a jejich potřeby.
Kromě odborníků z Norska se univerzita spojila s belgickou organizací V-Europe, která vznikla na podporu zasažených terorismem v Belgii. Stanovit výši příspěvku pomáhala také Probační a mediační služba. Následně ji schvalovala správní rada fondu.
👀 Co dál sledovat: Do uzavření druhé fáze zbývá vyřešit podporu ve výši jednoho milionu pro jednu z pozůstalých rodin. V závěrečné třetí fází se bude rozdělovat 4,5 milionu. Peníze půjdou podle ředitele fondu na podporu zraněných a psychosociální pomoc.
