Historik Šebek pro Publico: Jak bude probíhat Dukův pohřeb
🎤 ROZHOVOR: Česko se v sobotu naposledy rozloučí s kardinálem Dominikem Dukou. Církevní historik Jaroslav Šebek pro Publico popsal, jak bude vypadat pohřeb emeritního pražského arcibiskupa i jestli českou církev nějak oslabí, že nemá v tuto chvíli kardinála.
🚩Proč je to důležité: Kardinál Dominik Duka patřil mezi nejdůležitější osobnosti katolické církve v Česku. Podílel se na její obnově po pádu komunistického režimu a byl to on, kdo byl v čele českých katolíků, když se schválil zákon o církevních restitucích. Pro některé své konzervativní výroky a postoje byl ale také kritizován.
V sobotu proběhne pohřeb pana kardinála ve svatovítské katedrále. Co se bude dít?
Pohřební liturgie je daná. Otázkou je, jestli tam budou nějaké věci, na kterých se domluvili organizátoři pohřbu s rodinou a podobně. Víme, že hlavním celebrantem a kazatelem bude pražský arcibiskup Jan Graubner. Obřady posledního rozloučení povede apoštolský nuncius a na obřadu se budou podílet i další čeští biskupové spolu s kardinály a biskupy ze zahraničí či dominikánští kněží. A třeba hudební doprovod bude zčásti podle preference kardinála Duky, který měl rád Dvořákovu hudbu (zazní Requiem b-moll, Op. 89 Antonína Dvořáka – pozn. red.).
Je pražský arcibiskup jediný člověk v současnosti, který může být pohřben v katedrále svatého Víta?
V zásadě to tak je, protože tam je vytvořená nová arcibiskupská hrobka, ve které jsou pohřbeni významní pražští arcibiskupové, právě Miloslav Vlk nebo František Tomášek. A od roku 2018, tedy ne přímo v té hrobce, ale v kapli nad hrobkou je sarkofág s ostatky Josefa Berana, které byly převezeny z Vatikánu.
Jak byste jako historik zhodnotil osobnost kardinála Duky?
Měl skutečně velký význam v zápasu katolické církve proti komunistickému režimu. Za to byl také vězněn 15 měsíců v 80. letech. Byl to člověk, který se významně podílel na obnově struktur po roce 1989. Věnoval se obnově řeholního života a jako biskup se snažil rozvíjet kontakty s veřejnou sférou, kdy byl v kontaktu s politiky i s podnikateli.
Pak tady byla řada věcí, kde vyvolával spíše kontroverze, které souvisely s tím, že vnímal velmi silně to, že Západ nedokáže reagovat na situaci kolem migrační krize, kolem úpadku víry a křesťanství jako hodnotové záležitosti západních zemí. Byl hodně emoční ve svých vyjádřeních, takže pak budil i kontroverze.
Dalo by se říct, že byl svým způsobem politikem?
V zásadě byl i třeba do té situace dotlačený okolnostmi. Ale měl dvě vášně, a to byla církevní politika a druhá historie. V obou se nějakým způsobem pohyboval. A co se týče církevních restitucí, tak on ta jednání dotáhnul do závěrečného konce tím, že byl přijat zákon Nečasovou vládou.
Ale myslím si, že se cítil lépe v situaci, kdy se mohl věnovat rozvíjení svých odborných záležitostí, než aby byl přímým jakoby vyjednavačem o restitucích. Ale měl pověst velmi schopného církevního diplomata a myslím si, že i to byl důvod, proč ho papež Benedikt XVI. jmenoval pražským arcibiskupem.
Kdybyste měl srovnat kardinála Duku s kardinálem Vlkem, navázal na něj nějak?
Oba měli zkušenost z doby komunismu, protože i Miloslav Vlk, byť nebyl vězněn, tak ztratil státní souhlas. Dominik Duka o Miloslavovi Vlkovi svého času řekl, že nemá úplně diplomatické schopnosti. A skutečně často ta jednání, kterých se účastnil Miloslav Vlk, ztroskotala pak je dotáhnul do konce kardinál Duka.
A zase Miloslav Vlk později říkal na adresu Duky, že příliš ustoupil státním vyjednavačům a dostatečně nehájil zájmy církve. Řekl bych, že to byl vztah plný respektu, ale současně každý měl i jiné představy.
Česko úmrtím Dominika Duky přišlo o svého jediného kardinála. Oslabil se tím nějak vliv české církve ve Vatikánu?
Řekl bych, že vliv úplně neoslabil. Kardinálu Dukovi totiž bylo přes 80 let, tudíž už se ani neúčastnil poslední papežské volby, protože to je možné jen do 80. A co se týká vlivu české církve ve Vatikánu, tak ta by tam měla mít nějaké zázemí, kněze nebo kardinály, kteří by byli prostředníky. Takovým zázemím, které je třeba udržovat, je papežská kolej. Nepomucenum. Ta je v centru Říma, kde jsou čeští kněží, kteří mohou naše návrhy posouvat do římských kongregací.
Očekává se, že bude jmenování nového pražského arcibiskupa pražského spojeno i s povýšením na kardinála?
To není vždy pravidlem, Že bude někdo arcibiskupem ještě neznamená, že automaticky získá kardinálský titul. Vatikánská praxe je v současné době už trošku jiná, než byla v minulosti. Hlavně díky papeži Františkovi dostávali kardinálské tituly lidé z periferií, ze zemí, kde křesťanství není dominantní konfesí a ze zemí třetího světa. Takže to není automatické.
