Nedostatek psychologů mají řešit univerzity. Peníze dostaly jen na tři měsíce
Česko se potýká s nedostatkem psychologů. Zájemců o studium se hlásí dost, vysoké školy ale přijímají jen zlomek z nich. Stát proto poslal univerzitám příspěvek, aby mohly na obor přijmout více studentů. Podle škol ale stačí jen do konce roku a nepokryjí náklady na celé studium těch, kteří byli přijati navíc.
🚩 Proč je to důležité: Chybí školní i kliničtí psychologové – zejména ti pro děti. Na psychologickou pomoc se čeká v průměru půl roku. Podle Národního ústavu duševního zdraví přitom 40 procent deváťáků vykazuje střední až těžké deprese.
➡️ Co se stalo: Ze sedmi set uchazečů přijme Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy na obor psychologie zhruba šedesát studentů ročně. Šance na přijetí je pod deseti procenty dlouhodobě, obor patří k nejžádanějším. Pro vyšší počet nemá škola kapacitu. „Musíme tak odmítat i velmi motivované a schopné uchazeče,“ potvrdil děkan fakulty Antonín Jančařík.
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) dostaly vysoké školy letos objednávku na řízené zvýšení počtu studentů psychologie podle potřeb státu. Resort poslal univerzitám peníze navíc, aby fakulty mohly navýšit kapacitu o 15 až 20 procent.
Díky tomu mohla například pražská pedagogická fakulta přijmout v nadcházejícím akademickém roce více zájemců. Jak ale upozorňuje, financování je vyřešeno pouze na období od října do prosince, tedy na necelý semestr. Na další už ne.
„Snažíme se o něm s ministerstvem školství jednat, protože k tomu, aby do praxe přišlo více psychologů, je nutná podpora po dobu pěti let,“ přiblížila vedoucí katedry psychologie Irena Smetáčková. Do praxe může nastoupit až absolvent magisterského studia.
Více studentů mohli přijmout letos také na Psychologickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. „Pokud by byl příspěvek ze strany ministerstva školství dlouhodobě stabilní, lze uvažovat až o padesátiprocentním navýšení počtu přijímaných uchazečů – 150 do bakalářského studia, 120 do navazujícího magisterského studia,“ uvedl vedoucí ústavu Marek Blatný.
Fakulty zároveň upozorňují na potřebu personálního zajištění výuky nebo odborných praxí. „Podfinancování humanitních oborů na vysokých školách vytváří náročnou situaci při hledání nových vyučujících, kteří by si jako psychologové s vlastní praxí mohli vydělat násobně více,” upozornila Smetáčková, která je zároveň předsedkyní Sdružení kateder psychologie ČR.
Poptávka je vysoká zejména ze strany škol. Současné počty absolventů ji ale pokrýt nestačí. „Naše katedra je v těsném kontaktu se školami, které se na nás obrací, když hledají nové školní psycholožky či psychology. Takové žádosti dostáváme téměř každý týden,” dodala Smetáčková.
📢 Co kdo říká:
Radim Sajbot, mluvčí Masarykovy univerzity pro Publico: „Ministerstvo školství se od letošního roku (2025) rozhodlo více podporovat studijní programy, jejichž výsledkem by mělo být budoucí navýšení počtu odborníků pro klíčové profese ve strategických oblastech, kam patří nově i zmíněná psychologie. V této souvislosti jsme pro studijní programy z oblasti psychologie obdrželi jako Masarykova univerzita nově 7 milionů korun. Tyto peníze jsou určeny pouze pro rok 2025.”
Zbyněk Vybíral, vedoucí katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity pro Publico: „Je nedostatek školních psychologů a zájem o ně je velký. Někdy řeší i problémy evidentně klinické povahy či potíže ukazující na selhávání rodin. Svým způsobem ‚záplatují‘ totální nedostatek klinických psychologů a psychiatrů, kteří se zaměřují na diagnostiku a léčbu duševních onemocnění.“
Jana Zapletalová, předsedkyně Asociace školní psychologie pro Publico: „Novela školského zákona zatím řeší pouze školní psychology na základních školách, nikoliv na středních školách. To považujeme za komplikaci, protože právě na středních školách je potřeba těchto odborníků urgentní. Obsazenost škol těmito odborníky pak souvisí i s pracovními podmínkami a finančním ohodnocením, které není dosud známé. I z těchto důvodů postrádáme vyšší počty kolegů na školách.“
🔎 Kontext: Z výzkumu kanceláře ombudsmana, který proběhl na jaře, vyplynulo, že jedním ze dvou nejpalčivějších problémů dětí je duševní zdraví. „Děti poukazují na psychické problémy, jako je deprese, sebepoškozování či nízké sebevědomí. Za zdroj potíží často označují školu, kde se cítí být přetěžováni. Uvádějí, že ve škole jim často nikdo nenaslouchá a někdy podpora nepřichází ani ze strany rodičů. Psychologickou pomoc vnímají jako nedostupnou. Nabývají tak dojmu, že jejich problémy nikoho nezajímají,“ upozornil zástupce ombudsmana.
👀 Co dál sledovat: Minulý týden schválil Senát velkou školskou novelu, která má zajistit financování těchto pozic ze státní kasy. Lze tak předpokládat, že poptávka škol dále vzroste. Novelu ještě musí podepsat prezident.
