V části Německa zakázali neohlášené testy ve školách. V Česku o tom rozhodnou ředitelé
V srpnu přišla německá spolková země Porýní-Falc s překvapivým zákazem. Tamní školy už nemohou dětem dávat testy, které nejsou dopředu ohlášené. V českých školách se podobný plošný zákaz podle ministerstva nechystá. Ale ředitelé je mohou zakázat, pokud by chtěli.
🚩 Proč je to důležité: Podle některých studií mohou mít neohlášené testy negativní vliv nejen na psychiku dětí, ale i na jejich studijní výsledky.
➡️ Co se stalo: Podle odpůrců jsou neohlášené testy zbytečně stresující, podle zastánců nutí studenty konzistentně se připravovat. Neohlášené testy jsou téma, které zkrátka rozděluje.
Německá spolková země Porýní-Falc se v novém školním roce rozhodla tuto praktiku úplně zrušit. Jak píše server Welt, škola podle politiků nemá být místem, kde se studenti cítí špatně. České prostředí se ale tímto krokem inspirovat nechystá.
„Ministerstvo do této oblasti nezasahuje a legislativní úprava se neplánuje,“ uvedla pro Publico tisková mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová. Český školský systém je podle ministerstva založen na vysoké míře autonomie škol a podobná opatření si školy samy stanovují ve svých školních řádech. Vše tedy závisí na rozhodnutí ředitelů.
„Čistě z pohledu praktika si dovedu představit, že jakkoliv jsou za mne přepadové testy zvěrstvo a někdy mohou sklouzávat k mocenskému nástroji či dokonce mstě, v jiných případech nemusí být jiné cesty,“ uvedl pro Publico programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký.
Taková situace může podle něj nastat třeba u předmětů, které mají jen málo vyučovacích hodin. Kvůli klasifikaci je nějaká známka nutná, kvůli organizačním změnám se nicméně může stát, že oznámit test s adekvátním předstihem není možné, a jediná cesta je „přepadovka“.
Problematikou se nicméně zabývají i vědci. Jedna z posledních významných studií pochází z roku 2022. „Výsledky této studie poskytují důležité počáteční důkazy o tom, že neohlášená hodnocení výkonu ve srovnání s ohlášenými mohou mít negativní dopady na emoce (tj. méně radosti, více úzkosti) a na výkon (tj. známky),“ popsal tehdy tým badatelů z Německa a Rakouska ve vědeckém časopise PLOS ONE.
🔎 Kontext: Proti neohlášenému zkoušení se v Porýní-Falci postavil zemský ministr školství Sven Teuber. Podle něj zbytečně zvyšuje stres u dětí a zároveň nepřispívá k jejich skutečnému učení. „Naším cílem není snížit výkon, ale podpořit a rozvinout potenciál v kompetencích – nikoliv tlakem, ale prostřednictvím dobrých příležitostí k přípravě,“ uvedl Teuber v tiskové zprávě s tím, že stále více dětí vnímá školu jako prostředí, kde se necítí dobře.
V Porýní-Falci byla praxe neohlášených testů již dříve výrazně omezená. Učitelé mohli zkoušet bez předchozího upozornění pouze látku z domácích úkolů, a to ještě jen materiál probíraný nejvýše dva dny zpětně.
Všechny ostatní písemky a zkoušky musí být žákům oznámeny nejméně týden dopředu, což má zajistit lepší přípravu a snížit stres studentů. Zda se k tomuto modelu připojí i další německé spolkové země, zatím není jasné.
