Češi šetří a mění stravovací návyky. Polední menu v Praze už stojí přes 220 korun
Oběd u počítače nebo krabička z domova. Lidé šetří a mění stravovací návyky. Polední menu v restauracích si nedopřávají tak často, popřípadě vynechávají polévku a nápoje. Podle nových údajů Food Barometru průměrné ceny obědů v restauracích šplhají až ke dvěma stům korunám. V Praze je ještě dráž.
🚩 Proč je to důležité: Vynechání oběda má neblahé dopady na veřejné zdraví, onemocnění spojená s nezdravým životním stylem stojí za 60 procenty všech úmrtí.
➡️ Co se stalo: Ceny obědových menu dlouhodobě rostou. Čeští strávníci za ně nyní zaplatí v průměru 197 Kč, ještě v roce 2020 stálo polední menu o 58 Kč méně.
Následná inflace se na cenách jídla zásadně podepsala. Nejvíce cena poskočila mezi lety 2021 a 2022, a to o 20 Kč směrem vzhůru. V dalších letech ceny sice rostly pomaleji, ale stabilně. Jen v posledním roce se průměrná cena navýšila o pět korun.
Podle údajů Food Barometru je nejdráž v Praze, kde si na průměrný oběd strávníci musí připravit 222,6 Kč, v nejlevnějším Zlíně vyjde jídlo na 175,5 Kč, je tedy o 47 Kč levnější. Nad hranicí 200 Kč se drží průměrné ceny oběda kromě Prahy také v Brně, Českých Budějovicích, Liberci a Plzni. Naopak pod 180 Kč se nají strávník kromě Zlína už jenom v Olomouci.
Podle Anety Martiškové, členky vedení společnosti Edenred, jsou cenové představy zákazníků oproti realitě značně odlišné. Polovina lidí považuje za férovou obědovou cenu mezi 121 a 160 Kč, s touto představou budou v restauracích zklamaní. To se také projevuje na jejich stravovacích rituálech. Priority hostů se mění, lidé si častěji objednávají jen hlavní chod.
Podle Martiškové klesá poptávka po zdravých pokrmech. Češi se naopak na prvním místě při výběru jídla zajímají o to, aby bylo jídlo levné a rychlé. Onemocnění spojená s nezdravým životním stylem přitom stojí za 60 procenty všech úmrtí.
📢 Co kdo říká:
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví a zástupce hlavního hygienika ČR Ministerstva zdravotnictví: „Prázdná lednice dnes může znamenat plnou čekárnu zítra. Když lidé začnou šetřit na jídle, šetří na vlastním zdraví. To, co dnes vypadá jako úspora, se zítra může promítnout do nemocnic a statistik chronických onemocnění.“
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR: „Ceny obědů rostou rychleji než příjmy domácností, což nutí zákazníky měnit své návyky a restaurace přizpůsobovat nabídku. Stále více lidí obědvá u počítače nebo si nosí jídlo z domova, místo aby polední pauzu využili k odpočinku a setkávání s kolegy.“
🔎 Kontext: Ekonomický tlak si uvědomují i restauratéři, dvě třetiny uvádějí, že museli v posledním roce zdražit, zároveň si ale třetina restaurací všímá, že má méně zákazníků než dříve. Nejčastěji uvádějí, že problém jsou rostoucí ceny energií, surovin i mezd.
„Historicky platilo, že máte relativně drahé pití, ze kterého financujete levné jídlo, to přestává platit,“ upozornil Tomáš Prouza. Češi si kvůli vysokým cenám odříkají některé položky z jídelního lístku. Podle průzkumu si například 34 procent strávníků z finančních důvodů neobjednává polévku, 64 procent zanevřelo na dezerty a 38 procent si k obědu nekupuje ani pití. Obědy tak často zákazníci „ořezávají“ na to nejnutnější, tedy na hlavní jídlo.
