Rekonstrukce mostu na Výtoni: Rozhodují influenceři, kteří tomu nerozumí, varují inženýři

➡️ Co se stalo: Tento týden rozhodl ministr dopravy Martin Kupka (ODS) o tom, že se pražský železniční most bude rekonstruovat. Naopak zavrhl variantu, že by se demoloval a postavil se nový moderní most. Vyslyšel tak argumenty, které volaly po záchraně stávajícího panoramatu. 

Co vadí komoře inženýrů: Podle ČKAIT jde o rozhodnutí nesprávné, tendenční, politicky motivované a ignoruje názory kompetentních odborníků. A to i těch, kteří jsou za most odpovědní, tedy autorizovaných inženýrů a provozovatele mostu, kterým je Správa železnic (SŽ). 

V debatách o způsobu opravy mostu jsou podle komory cíleně vylučovány nebo silně zjednodušovány technické aspekty na úkor aspektů kulturních a sociálních. Podle nich věta, že „se to dá opravit“, zaznívá od osob, které nejsou k těmto výrokům odborně způsobilé, a argumenty osob „odborně způsobilých“ jsou marginalizovány.

Podle expertů je téma velmi složité a rekonstrukce je velmi problematická. Zastánci opravy mostu se prý opírali o analýzu, podle které most vůbec opravit jde. Zatím se ale neví, v jakém přesně stavu most je a jak bude případná oprava nákladná a smysluplná. Také je nutné k mostu přistavět další most se třetí kolejí.

Bude trvat roky, než bude znám přesný stav stávající konstrukce. Sundávat se bude až na konci roku 2027, a poté bude možné jej prozkoumat.

Není jasné, co se bude dít, pokud by se ukázalo, že oprava bude složitější, než se očekávalo. ČKAIT připomíná, že pod návrh řešení bude muset dát někdo razítko a nést za to i odpovědnost včetně trestněprávní. Most bude podle nich muset z pohledu zákona vydržet dalších sto let, navíc bude muset plnit i hygienické normy a například hluk je u stávajícího mostu velkým problémem.

📢 Co kdo říká: 
Robert Špalek, předseda ČKAIT: „Máme pocit, že na rozhodnutí měli větší vliv politici, kunsthistorici a influenceři než stavební inženýři a specialisté na mostní konstrukce. Přijetím tohoto řešení směřujeme stejným směrem jako v případě Libeňského mostu, tedy směrem dalších dohadů o technickém řešení, odkladů provádění mostu a s tím souvisejícího navýšení ceny díla.“

Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu ČVUT: „Obávám se, že až se ten oblouk položí na břeh a bude k němu dokonalý přístup, že se zjistí, že je potřeba vyměnit víc, než si kdo myslí. Je otázka, jestli půjde ty prvky, jak je teďka proponováno, zachovat. Jestli nedojde k výměně 70 procent prvků a nevznikne vlastně replika. I to se může stát.“ 

🔎 Kontext: Zajímavostí je, že jednokolejný provizorní most bude mít vyšší kapacitu než stávající dvoukolejný. Důvodem je, že kvůli jeho stavu po něm může jezdit vždy jen jeden vlak, a to pouze 20 kilometrů v hodině. Provizorium bude ale na 40 kilometrů v hodině a vlaky se tak na něm prostřídají rychleji.

Stávající železniční most je z roku 1901. Už od roku 1926 se plánuje jeho nahrazení novým s vyšší kapacitou. Most se stal v roce 2004 kulturní památkou a úvahy o jeho budoucnosti se tak posunuly směrem k rekonstrukci a případné dostavbě druhého mostu s další kolejí či kolejemi. V posledních deseti letech ale vyšlo najevo, že konstrukce je v horším stavu, než se předpokládalo, a záchrana by byla příliš komplikovaná.

Zastánci rekonstrukce, tedy spolky, památkářské organizace, místní samosprávy či výbor UNESCO, ale přinášeli argumenty, že zachování mostu možné je. Na jejich stranu se přidali i někteří odborníci, kteří se také kloní k názoru, že kulturní dědictví má hodnotu, za kterou je třeba bojovat.