Školní ulice bojují proti mamataxi. Podle kritiků se dopravní chaos přesouvá jinam
V Česku už je 25 takzvaných školních ulic, míst, kde se kvůli dětem na začátku vyučování omezuje automobilová doprava. Mezi benefity patří vyšší bezpečnost i lepší vzduch. Kritici ovšem poukazují na to, že se problém se zvýšeným provozem takzvaných mamataxi jen posouvá o kousek dál.
🚩 Proč je to důležité: Téma dopravy dětí do školy je začarovaný kruh – čím více rodičů se snaží dostat je přímo ke vchodu školy, tím nebezpečnější se stává cesta pro ty, kteří jdou pěšky. A tím víc roste motivace rodičů brát potomky raději autem.
➡️ Co se stalo: U dalších dvou českých škol je od září uzavřena doprava pro auta v době před začátkem vyučování. Obě školy jsou v Praze, jedna ostravská to nyní zkouší v rámci týdne mobility.
Podle projektu Pěšky městem už v celé zemi existuje pětadvacet trvalých školních ulic, jde tak stále spíše o ojedinělé případy. V řadě západních zemí jde o poměrně masový trend, například v Londýně jsou jich stovky, Vídeň má pětadvacet školních ulic.
Princip školních ulic spočívá v tom, že se nejbližší okolí školy minimálně v nejvytíženější časy před začátkem vyučování zavře pro automobilovou dopravu. Řešit mají nebezpečné situace, které jsou patrné před osmou ráno na řadě míst Česka. Houfy dětí míří na vyučování a současně ke škole najíždějí rodiče s automobily a snaží se co nejlépe a nejblíže ke vchodu vysadit své ratolesti. Vše vytváří řadu rizikových situací.
Radikální rozhodnutí v podobě kompletního uzavření ulice výrazně snižuje rizika kolizí dětí a automobilů. Podle studií klesá i množství škodlivých látek v okolí školy. Projekt má také donutit děti, aby chodily do školy pěšky.
Jde také o relativně jednoduché řešení, na rozdíl například od stavebních úprav, které narážejí na složité povolování a vysoké náklady. V Česku se ovšem některé školy a obce k rozhodnutí provoz omezit dopracovávají roky. Například u obou škol v Praze 6 a 4, které opatření zavedly nově, se o tom uvažovalo osm let.
Některé školní ulice narážejí na odpor. Například ta v Radotíně se dostala až k soudu. Lidé se lidé domáhali zrušení tohoto dopravního opatření.
Kritici školních ulic také tvrdí, že se problém se zahuštěnou dopravou pouze přesouvá o kousek dál. Například na pražském Břevnově si lidé před dvěma týdny na sociálních sítích stěžovali, že poblíž nové školní ulice scházela parkoviště K + R. Rodiče v automobilech se otáčeli přímo na přechodu, kudy mířily děti do školy.
🔎 Kontext: Průzkum v Německu zjišťoval, jak se děti dopravují do školy. Celých 93 procent dotazovaných si myslí, že se děti vozí autem příliš často. Ve skutečnosti se ale ukázalo, že autem jezdí jen 13 procent dětí. Většina chodí pěšky, jezdí na kole či veřejnou dopravou.
Autem se tudíž do škol dostává jen menšina hlavně mladších dětí. Často je důvodem i vzdálenost od školy a absence alternativ, stejně jako skutečnost, že rodiče stejně jezdí autem do práce. Před školou, do níž chodí stovky dětí, však mohou i nižší desítky aut vytvořit dojem, že se takto dopravuje drtivá většina školáků.
Školy, obce i rodiče se mohou obrátit například na neziskovou organizaci Pěšky městem. Ta jim pomůže vyhodnotit stávající infrastrukturu a navrhnout vhodné úpravy. Na mapování okolí škol se podílejí i samotné děti. Programem prošlo přes 70 škol.
