Školníky či kuchařky budou platit obce a kraje. Dostanou 32 miliard navíc
Zřizovatelé škol, tedy nejčastěji obce či kraje, budou od příštího roku platit nepedagogické pracovníky. Jde například o kuchařky, školníky, uklízečky nebo lidi v administrativě. Dostanou na to vyšší podíl z daňových výnosů, příští rok 32 miliard navíc. Podle kritiků to nebude stačit, ministerstvo školství obavy vyvrací.
🚩 Proč je to důležité: Školská novela obsahuje desítky změn. Patří mezi ně i větší podpora škol, které mají vyšší zastoupení sociálně znevýhodněných žáků nebo systematickou podporu budoucích učitelů.
➡️ Co se stalo: Přes odpor ANO a SPD či školských odborů schválila Sněmovna školskou novelu. Předcházela tomu tříhodinová rozprava. Poslanci obou opozičních hnutí využili celé dopoledne před hlasováním k vystoupením proti převodu financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje. Nejčastěji zaznívala obava, zda budou mít samosprávy dostatek peněz a jestli školy nebudou muset tyto pracovníky propouštět.
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) nic takového nehrozí. Naopak si od změny slibuje větší efektivitu. K debatě řekl, že jde o politický rozpor, kdy si část poslanců myslí, že vše má řídit stát. Podle něj by se ale měly více zapojit obce, které by se měly o odpovědnost se státem dělit.
Samosprávy mají na základě zákona dostat více peněz z takzvaných sdílených daní, konkrétně by to mělo být pro příští rok zhruba 32,5 miliardy korun. Z nich by měly financovat například také školní potřeby, exkurze či výlety pro žáky nebo školení pro učitele. Podle opozice je částka nedostatečná, resort školství tomu oponuje.
🖊️ Další změny v zákoně: Novela přináší i další změny. Počítá například s tím, že se budou moci slučovat malé školy, které mají méně než 180 žáků. Mohly by sdílet třeba pedagogy nebo podpůrné pracovníky.
Zajistit má také financování školních psychologů a speciálních pedagogů. Ti dosud nebyli placeni ze státní kasy, ale ředitelé na ně sháněli peníze například z dotací. Poptávka po těchto odbornících přitom ve školách roste.
Zákon také ukotví pozici sociálního pedagoga. Ten pomáhá například při komunikaci mezi školou a rodinami dětí ze sociálně slabšího prostředí. Školy, které vzdělávají znevýhodněné žáky, by také nově měly možnost dostávat více peněz.
Zlepšit se má i podpora budoucích pedagogů. Zákon zavádí systém takzvaných provázejících učitelů, kteří budou pomáhat studentům učitelství při praxi ve škole.
Norma zavádí i takzvané duální vzdělávání, tedy kombinaci výuky v odborných školách a firmách. Školy také budou moci za určitých podmínek kombinovat prezenční a dálkovou výuku.
📢 Co kdo říká:
Mikuláš Bek (STAN), ministr školství: „Výrazná část novelizace napravuje některé neduhy ve financování regionálního školství. První vážná potíž je, že současný model financování je zcela rovnostářský, nerozlišuje mezi tím, v jak složitém třeba socioekonomickém prostředí školy pracují nebo jakou mají zátěž při větším počtu cizinců. Pro mě je velkou vymožeností, že konečně budeme mít v zákoně zmocnění k indexaci financování a budeme moci diferencovaněji podpořit školy, které konají obtížnější práci.“
František Dobšík, předák školských odborů: „Přišli jsme s peticí, podepsalo ji 70 tisíc lidí, kteří to odmítají, protože to vnímáme jako rozklad financování. Ať se do budoucna vedou debaty, jestli má stát garantovat vzdělání, ale tak jak je to připraveno, je to ušito horkou jehlou, a navíc je tam opravdu málo financí.“
Kateřina Konrádová, analytička organizace Učitel naživo: „Až doposud dostávaly všechny školy od státu stejnou finanční částku bez ohledu na to, jak se lišila náročnost poskytovaného vzdělání v jednotlivých školách. Od příštího roku bude možné, aby stát pomocí indexace škol poskytoval školám individuální a cílenou podporu. Tento krok může zásadně přispět ke zlepšení stavu ve vyloučených lokalitách a pomoci s narovnáním rozdílů mezi jednotlivými školami.“
🔎 Kontext: Návrh na převod financování nepedagogických pracovníků od počátku provázela kritika. Někteří hejtmani a starostové se obávali, kde potřebné peníze vezmou. Do sporu se zapojil v únoru také prezident Petr Pavel, který se kvůli novele sešel s hejtmany. Upozornil tehdy, že pokud není jasné, s jakými zdroji mají hejtmani počítat k zaplacení nepedagogických pracovníků, tak opatření není dostatečně připraveno. Ministr Bek následně vyhověl tomu, aby se účinnost zákona posunula na leden 2026.
S výtkami se přidali také školské odbory. Podle jejich šéfa Františka Dobšíka je potřeba vyřešit především nízké platy nepedagogů, ne přesunovat jejich financování na kraje a obce. Sněmovnímu petičnímu výboru v březnu odbory předaly petici za zachování placení nepedagogů státem. Naopak téměř dvacet organizací, které se věnují vzdělávání, apelovalo na poslance, aby novelu přijali.
👀 Co sledovat v dalších dnech: Novelu nyní posoudí Senát.
