Juchelka pro Publico: Přídavek na dítě bych dal všem. Klidně i miliardářům

Jak se odvíjí vyjednávání s Motoristy a s SPD? Jak tvrdá jsou?

Měli jsme v úterý tříapůlhodinové jednání ohledně sociálních věcí, kdy jsme šli bod po bodu. Tato oblast je od narození až po smrt, takže se v ní řeší úplně všechno. V tuto chvíli to dáváme dohromady, aby mohl pan předseda Babiš jít v pondělí na Hrad už s nějakým prvotním prohlášením vlády. Víc prozrazovat nebudu, ale víceméně jsme našli shodu ve všech parametrech v sociální oblasti.

Řeší se osoba Filipa Turka, spekuluje se, že by mohlo dojít i k výměně resortů. Je ve hře, že by se rozdělení ministerstev, které představil Andrej Babiš, ještě změnilo?

Předseda Babiš jedná o sestavení vlády, takže já opravdu vůbec nekomentuji žádné personálie ani žádné rozdělení resortů, protože to je všechno na něm. On s tím seznámí nejdříve pana prezidenta a až poté veřejnost.

Pro vás by bylo přijatelné, aby byl Filip Turek ministrem zahraničí nebo obecně aby byl ve vládě?

Za mě je to záležitost Motoristů. A pokud je pravda jen zlomek toho, co se teď píše, tak je to samozřejmě za hranou. Filip Turek se za některé věci omluvil, takže některé asi skutečně napsal. V tuto chvíli je to kauza, která nemá své opodstatnění, protože my se teď vůbec o personáliích nebavíme.

Ale jedno jméno komentovat můžete, a tím je Aleš Juchelka. Platí, že byste mohl být ministrem práce a sociálních věcí?

Pracoval jsem na tom osm let ve Sněmovně a čtyři roky ve stínové vládě, takže jsem tím, kdo může být adeptem na ministerstvo práce a sociálních věcí. Ale jak to všechno dopadne v rámci vyjednávání, to nechávám na panu předsedovi Babišovi. Pokud tuto nabídku dostanu, tak ji přijmu.

Hnutí ANO kritizovalo důchodovou reformu, se kterou přišel Marian Jurečka. Budete ji měnit úplně od základu, nebo některé části ponecháte?

Ne, měnit od základu ji nebudeme. V té poslední fázi jsme se shodli ve většině bodů. Kamenem úrazu je věk odchodu do důchodu, ten chceme zastropovat na 65 letech. A samozřejmě vzorce u řádných valorizací, které chceme změnit tak, jak to bylo původně za vlády Andreje Babiše, tedy růst o polovinu reálných mezd a o inflaci. To jsou dva největší body, u kterých se neshodneme. Ale třeba společný základ manželů pro vyměřování důchodů zůstane, všechny změny u vdovských a vdoveckých důchodů zůstanou, minimální důchod by měl zůstat atd.

Proč je takový problém postupné zvyšování věku odchodu do důchodu? Dánsko tuto hranici zvedlo na 70 let. Němci ji posunuli. V Norsku a na Islandu je 67 let. Proč ANO tolik trvá na těch 65 letech?

Když překročíte například v Moravskoslezském kraji vrátnici jakéhokoliv podniku a najdete nástěnku pro zaměstnance, na které jsou někdy i parte kolegů, tak se dozvíte, že se dožívají třeba 70 až 72 let. My jsme nejprůmyslovější stát v Evropě a u náročných profesí je potřeba zohlednit i to, jakého věku se lidé dožívají ve zdraví.

Na druhou stranu toto kompenzujeme z hlediska důchodů větší motivací – než jak to udělala tato vláda – v dobrovolnosti, ať člověk pracuje, pokud na to má. Chceme motivovat lidi k tomu, aby zůstávali v práci co nejdéle. V tuto chvíli je to – za mě velmi špatně – sleva na pojištění, protože to udělalo díru do průběžného důchodového systému, ale také si z toho lidé vůbec nic nenašetří. Takže se chci vrátit zpátky k tomu, co bylo – za každý odpracovaný rok se navýší starobní důchod o 1,5 procenta, což je trojnásobek než dosud. 

A není to řekněme „Chytrá Horákyně“, když zastropujete věk odchodu do důchodu, ale zároveň chcete, aby lidé pracovali?

Ne, my chceme, aby dobrovolně zůstávali v práci, pokud mohou. A aby ti, kteří pracovat nechtějí nebo nemohou, nebyli bití krácením důchodu, jak to tato vláda vymyslela. Nechceme, aby řidiči městské hromadné dopravy řídili autobusy v 68 letech.

Pokud toto všechno zavedete, jak zajistíte, aby stát stále na důchody měl?

Například u řádných valorizací bude změna z jedné třetiny na jednu polovinu růstu reálných mezd až od roku 2029, protože reálné mzdy nám za této vlády devět čtvrtletí za sebou klesaly a jsou na úrovni roku 2019, 2020. A než se dostaneme nad úroveň toho, co jsme tu měli, bude to trvat několik let. Ale ročně jen u řádných valorizací to bylo počítáno tuším od roku 2028 na 4,4, 4,5 a 4,6 miliardy korun navíc v těch dalších letech, pokud se vzoreček změní. 

Co se kompenzace týče, tak v tuto chvíli ze starobních důchodů není možné pokrýt životní náklady některých seniorů a oni tak padají do dalších sociálních systémů, tam už jednoduše padat nebudou. My se bavíme marginálně v těch 800 miliardách, které vyplácíme na důchody, že změna vzorce navýší výplatu důchodů o 4,4 miliardy. Ano, ale zase se ušetří v dalších sociálních systémech.

Demografové říkají, že populace bude dál stárnout. Dětí se nerodí tolik, kolik by bylo potřeba. Zatížení systému bude větší a větší.

V tuto chvíli máme průběžný důchodový systém v plusu a určitě bude i příští rok. A skoro ani jedno opatření, které udělala tato vláda, nenabylo právní účinnosti. To znamená, že když nám roste ekonomika, tak se ten účet plní. Demografie v tom hraje roli spíše vedlejší. 

Je pravda, že se rodí méně dětí, méně nových plátců. Nicméně my se nacházíme i před otázkou, do jaké míry budeme lidskou sílu nahrazovat digitalizací a robotizací. Budeme se muset zamyslet nad tím, jak nás všechny do budoucna opečovávat, když třeba nějaké části odvětví odpadnou. 

Ono se to vždycky musí zaplatit, pokud nechceme, aby senioři spali pod mostem. A je otázka důstojnosti a hrdosti každého národa, jak se dokáže postarat o své seniory, přestože jich je v nějakém období jedné generace více než těch, kteří se narodí. Protože pokud přežijeme nákladově vyšší období a nechci vůbec strašit, že by to byl nějaký kolaps, tak do budoucna se to vyrovná, protože ti lidé začnou přirozeně ubývat.

Od kdy by mohly platit změny v důchodech, které chystáte?

Myslím, že od roku 2027 například u věku odchodu do důchodu, u řádných valorizací, budou tam i věkové valorizace. Od roku 2026 to už nejde stihnout.

Chcete zvednout rodičovský příspěvek na 400 tisíc korun a také zavést tzv. rodičovský režim, co to je?

Pokud máte nějaké místo v práci a budete chtít pracovat, můžete si rodičovský režim určit, jak chcete vy. U rodičovské, kterou budete samozřejmě pobírat, to bude více rozvolněné mezi partnery a více komfortní i pro zaměstnavatele. Rodičovský režim pak bude něco, co chceme, aby bylo komfortnější pro ty, kteří pečují a chtějí pracovat na několik hodin.

My tu žijeme ve velkém mýtu, který utvářeli i někteří politici, kteří o tom málo ví, že na západ od nás není tak vysoká rodičovská a ženy se vracejí dříve do práce, protože máme vysokou rodičovskou. Jenomže na západ od nás je ten model trochu jiný. Tam funguje celá řada možností snížených pracovních úvazků. A druhá věc, která se neříká, je, že například v Nizozemsku, pokud máte dva půlúvazky rodičů s jedním dítětem, tak z toho dokážete měsíčně zaplatit životní náklady. 

Marian Jurečka také zavedl tzv. superdávku. Vy jste kritizovali spojení dávek do jedné a chcete z ní vyndat přídavek na dítě. Budete chtít vyčlenit i další oblasti?

Ne. My jsme vlastně spojili dohromady chudinské a prorodinné dávky. Chudinské dávky jsou tři: doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení a příspěvek na živobytí. Prorodinná dávka je přídavek na dítě. Byl jsem toho velkým kritikem, protože státu uniká podpora rodin. Bylo to velmi dobře nastaveno, že to byla příjmově testovaná dávka, na kterou dosáhl ten, kdo měl nízké příjmy, ale pracoval. 

V tuto chvíli je to součást superdávky, která je i majetkově testovaná. To znamená, že ti nízkopříjmoví, kteří pracují, starají se o své děti, budou majetkově testováni. A pokud zdědí po rodičích chatu, o tuto podporu by přišli. Jsem zastáncem toho, aby přídavek na dítě byl plošná záležitost úplně pro všechny. Klidně i pro miliardáře. A to z jednoho prostého důvodu: administrativa kolem té dávky je finančně náročnější než ji dát plošně všem.

Marian Jurečka argumentuje, že tím chce zabránit zneužívání systému dávek, protože je to podmíněno i tím, že lidé pracují nebo si hledají práci a starají se o to, aby děti chodily do školy.

S tím problém nemám, naopak. Je ale potřeba podívat se hlouběji do samotných parametrů. Tam je třeba příprava na zaměstnání šest hodin týdně. Takže pokud se někdo snaží šest hodin týdně, už má nárok na pracovní bonus. Kromě toho doteď vlastně nevíme, jak je superdávka definovaná nějakým vzorečkem. To je velký problém například poskytovatelů sociálních služeb, aby informovali své klienty, jak to do budoucna bude. Dle mého názoru se začnou využívat více dávky mimořádné okamžité pomoci, když někdo nebude schopný své životní náklady zaplatit. 

Superdávka má spoustu porodních bolestí. Rozumím tomu, že se dají nějakým způsobem vychytat, na druhou stranu my říkáme, že ji chceme revidovat hlavně z hlediska majetkového testu, z hlediska přídavku na dítě. Jinak s tím souhlasím. A jsem ten, kdo chce vždy posilovat kontrolu zneužívání sociálních dávek. To nelegální zneužívaní je velmi marginální, to je pod jedním procentem. Ale bohužel jsme částečně v systému legálního zneužívání sociálních dávek, to je můj terminus technicus. 

Co to znamená?

To je, když se člověk tváří před úřady jinak, než jak ve skutečnosti žije. A to můžeme potírat jedině zvýšenou kontrolou. Když dám příklad: žijeme na hromádce s přítelkyní v jedné domácnosti, máme děti, staráme se o ně, ale přítelkyně se tváří před úřady jako samoživitelka a pobírá všechny přídavky a příspěvky. Myslím si, že legální zneužívání dávek je potřeba řešit nejen kontrolou, ale i osvětou. Je to neférové vůči všem, kteří to platí z daní.

Jak byste to chtěl kontrolovat? To budou úředníci chodit od dveří ke dveřím?

To už jde, přijalo se to tuším před sedmi lety, může se udělat kontrola v samotné domácnosti. Tu mohou dělat nejen úřady práce, ale i sociální pracovníci. Je to potřeba kontrolovat přímo na místě, úplně stejně jako práci načerno. Umožněno to je, akorát na to nejsou lidské kapacity.