Čeští vojáci v mírových jednotkách? Pavel je pro, Fiala zdrženlivý a Metnar proti

Budou čeští vojáci součástí mírových jednotek na Ukrajině? Zatímco podle Úřadu vlády jde o předčasnou otázku, prezident Petr Pavel míní, že by Česko nemělo zůstat stranou. A resort obrany už nastínil, jak by zapojení armády mohlo vypadat.
🚩 Proč je to důležité: Podle médií je asi 10 evropských zemí ochotno vyslat své vojáky na Ukrajinu, včetně třeba Velké Británie a Francie. O případném zapojení Česka by musela rozhodnout vláda a Parlament.
➡️ Co se stalo: Evropské země mají hrát v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu – v případě uzavření nějaké mírové dohody – hlavní roli. Pohled Hradu je, že by se Česko mělo zapojit, jak řekl prezident ČTK. „Bude-li dohodnuto, že mírové jednotky na Ukrajině rozmístěny budou, pak by Česká republika měla a mohla být jejich součástí,“ zmínil Pavel.
Podle něj je Česko aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje Ukrajinu od počátku války. Proto by prý bylo nelogické, kdyby se neúčastnilo fáze po dosažení dohody.
Úřad vlády je ale o něco zdrženlivější. Server Publico se ptal na vyslání jednotek premiéra Petra Fialy (ODS). „V tuto chvíli jde o předčasnou otázku,“ odpověděla za něj mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.
Mluvčí ministerstva obrany David Šíma pro Publico uvedl, že Česko veškeré kroky koordinuje se svými spojenci. Pomoc na Ukrajině v návaznosti na dodržování mírové dohody nevyloučil, ale podle něj se bude odvíjet od případných požadavků partnerů a Ukrajiny.
Proti je však ANO, jak pro Publico uvedl stínový ministr obrany Lubomír Metnar. Právě hnutí Andreje Babiše by mohlo po příštích volbách sestavovat novou vládu, která by musela vyslání vojáků schválit.
📢 Co kdo říká:
Petr Pavel, prezident, pro ČTK: „Nabízí se myšlenka, že by vznikla podél linie dotyku, ať už bude dojednána jakákoli, určitá demilitarizovaná zóna. Ta by podléhala nejen technickému, ale i fyzickému dohledu a pravděpodobně by došlo i k rozmístění nějakých mezinárodních sil.“
Jana Černochová (ODS), ministryně obrany, pro Seznam Zprávy: „Rozhodně nebudeme posílat vojáky na Ukrajinu před příměřím a na frontu. Mohli bychom pomoci jako kdysi v Jugoslávii. (…) V logistice, v odminování, máme chemiky.“
David Šíma, mluvčí resortu obrany, pro Publico: „Armáda ČR momentálně rozpracovává oblasti možné pomoci. Případné zapojení armády na podporu příměří na Ukrajině neohrozí její další závazky. Je však třeba zdůraznit, že pokud by se čeští vojáci do pomoci zapojovali, rozhodně se nepočítá s aktivní účastí v oblasti bojů. Případné vyslání českých vojáků by musela schválit vláda i obě komory Parlamentu ČR.“
Lubomír Metnar (ANO), stínový ministr obrany, pro Publico: „Jsme proti vysílání vojáků Armády České republiky na Ukrajinu, a to i v případě, že by tam byli vojáci jako součást nějakých bezpečnostních záruk.“
🔎 Kontext: Nejasná je zatím podoba podpory Ukrajiny ze strany Washingtonu. Prezident USA Donald Trump v úterý vyloučil nasazení amerických vojáků přímo na ukrajinském území. Připustil však možnost letecké podpory.
👀 Co dál sledovat: Podoba a šíře bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by měly být dohodnuty v nadcházejících dnech. Bude však záležet ještě na tom, zda Moskva i Kyjev nabídku záruk budou ochotny přijmout.