Nový trend voleb: Z kampaní zmizely programy, nahrazují je tváře a slogany
Volební turné probíhají naplno a politici obrážejí republiku. Hnutí ANO a koalice Spolu ale stále nezveřejnily své programy. Podle oslovených politologů jde o nový trend, za kterým stojí zrychlená doba i sázka stran na to, že voliči dlouhé dokumenty číst nechtějí. Nejde o české specifikum, podobné tendence jsou patrné i jinde ve světě.
🚩 Proč je to důležité: Dříve platilo, že strany zveřejňovaly své programy alespoň půl roku dopředu. Bývaly to obsáhlé publikace včetně strategií. Letos s tím poprvé některé strany vyčkávají do poslední chvíle. Pro voliče jsou ovšem programy důležité.
➡️ Co se stalo: Ač se říká, že slibem nezarmoutíš, v politice to tak úplně neplatí. Strany se proto letos slibům spíše vyhýbají. Některé ani měsíc a půl před volbami veřejný program nemají. Podle politologů jsou ale právě programy určitým rozcestníkem pro voliče, jak se u urny rozhodnout.
„Je to špatně, protože jako voliči bychom měli vědět, na čem jsme. Bývaly doby, kdy programy měly přes 200 stran a byly zveřejňovány minimálně půl roku před volbami,“ upozornil pro Publico politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity.
Oslovení politologové za novým trendem vidí několik důvodů, včetně toho, že se mění doba, je více zkratkovitá a strany proto sahají spíše po heslech, která zpracují marketingově. „Politika je více personalizovaná a voliči si program ztotožňují přímo s obličejem. Andrej Babiš pro mnohé reprezentuje vysoké důchody, Karel Havlíček podporu podnikání, Filip Turek boj proti Green Dealu, Martin Kupka postavené dálnice,“ sdělil politolog Aleš Michal z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Političtí experti se shodují, že volební program slouží i jako způsob kontroly po volbách, zda strany dodržují to, co v rámci kampaně naslibovaly. „Tahle vláda ukázala, že program a reálné vládnutí mohou být naprosto odlišné věci, což je problém,“ poukázal Valeš. I to podle politologa Lukáše Jelínka hraje roli, přičemž v nepředvídatelné době plné nejrůznějších krizí a konfliktů si politici netroufají něco slibovat, protože netuší, co všechno dotáhnou do konce.
Jelínek také řekl, že upozaďování programů je globální fenomén politiky, která je rychlejší a více populistická. I strany, které měly dříve tendenci dávat na odiv, jak se chovají odpovědně, začínají nyní ustupovat od toho, jak své programy a své cíle prezentovaly v minulosti.
📢 Co kdo říká:
Aleš Michal, politolog z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, pro Publico: „Letošní volby jsou výběrem mezi dvěma světy, z nichž máme už zkušenost s jejich vládnutím. To strany dostává do jisté letargie. To, že Fialova vláda čelila mnoha krizím, ještě podtrhuje nutnost obhajoby jejích kroků. V kampani se tak pořád vracíme do minulosti. Je to chyba, protože tu není nikdo, kdo by zemi nabídl vizi pro příštích 10 let. Andrej Babiš chce realizovat svůj program z roku 2021, Petr Fiala navázat na to, co jeho vláda nestihla.“
Lukáš Valeš, politolog ze Západočeské univerzity, pro Publico: „Myslím, že rozhodujícím důvodem je, že strany na programy kašlou. Protože si samy v průzkumech veřejného mínění zjistily, že je de facto nikdo nečte.“
Lukáš Jelínek, politolog, pro Publico: „Je to trend, který se k nám s každými volbami postupně přibližuje. Bývaly časy, kdy se strany vychloubaly sáhodlouhými materiály. Pak představovaly alespoň nějaké jen exaktněji pojaté volební programy. A nakonec skončily u letáčků nebo desater. A mám pocit, že letos je zázrak z nich vydolovat i takto málo.“
🔎 Kontext: Hnutí ANO čeká s představením programu do 4. září, kdy odstartuje také poslední horkou fázi kampaně. Jeho rival, koalice Spolu, ve středu zahájila postupné zveřejňování svých priorit. Prezentovat je chce po jednotlivých programových částech.
👀 Co dál sledovat: Volby do Poslanecké sněmovny budou první říjnový víkend. V září se očekává žhavá fáze politické kampaně.
