Čína staví v Himálajích „dvacet Temelínů“. Největší vodní elektrárna světa vyvolává obavy
Vysoko v horách Tibetu byla slavnostně spuštěna stavba obří vodní elektrárny v dolním toku nejdelší tibetské řeky – Yarlung Tsangpo. Podle kritiků ale jde o „tikající vodní bombu“.
🚩 Proč je to důležité: Chystaná vodní elektrárna nejenže vygeneruje přibližně pětinásobek roční spotřeby elektřiny celé České republiky, ale může Číně dát i příležitost „chytit indickou ekonomiku pod krkem“.
➡️ Co se stalo: Stavba, jež začala ve městě Nyingchi v Tibetské autonomní oblasti, má dalece přesáhnout dosud největší vodní elektrárnu Tři soutěsky, která se nachází v čínské provincii Chu-pej na řece Jang-c’-ťiang.
S plánovaným výkonem 300 miliard kWh elektřiny ročně může Mo-tchuo podle Pekingu produkovat až třikrát víc energie než Tři soutěsky, píše například The Times. Pro srovnání – potenciálně půjde zhruba o dvacetinásobek výkonu jaderné elektrárny Temelín.
Projekt, známý i jako vodní elektrárna Mo-tchuo, využívá především model narovnání říčních meandrů a odvádění vody pomocí tunelů. Zahrnuje výstavbu pěti kaskádových vodních elektráren s celkovou investicí přibližně 1,2 bilionu jüanů (cca 3,5 bilionu korun).
❌ Kontroverze: Projekt vyvolává obavy ohledně dopadů na životní prostředí. Tibetská náhorní plošina je už nyní jedním z nejohroženějších přírodních prostředí na světě, přičemž hlavní obavou je tání himálajských ledovců. Místo výstavby přehrady se navíc nachází v aktivní seizmické oblasti, a projekt proto čelil kritice i ze strany čínských vědců.
Přehrada by mohla Číně umožnit kontrolovat nebo odklonit přeshraniční tok řeky Yarlung Tsangpo, která se vlévá do řek Brahmaputra a Jamuna tekoucích Indií a Bangladéšem. Zpráva z roku 2020, kterou zveřejnil australský think tank Lowy Institute, uvádí, že „kontrola nad těmito řekami fakticky dává Číně příležitost chytit indickou ekonomiku pod krkem“, informuje BBC.
Indická vláda je ve svých vyjádřeních – pravděpodobně kvůli obavám z poškození vztahů s Čínou – zdrženlivá, avšak například podle představitelů státu Arunáčalpradéš je stavba přehrady „tikající vodní bombou“, píše The Times.
🔎 Kontext: Vodní dílo má stát v místech, kde řeka klesá o 2 000 metrů v jednom z nejstrmějších spádů na světě, což činí potenciál pro výrobu energie velmi lákavým. Vyrobená elektřina bude primárně přenášena do oblastí mimo Tibet, přičemž bude zároveň zohledněna i místní poptávka, uvedla Čínská centrální televize (CCTV).
👀 Co dál sledovat: Podle dostupných informací je spuštění projektu plánováno na rok 2035. V nejbližší době však budou klíčové reakce sousedních států – nebo případně i jejich nepřítomnost.
