Fico nakonec veto vzdal. Podpořil prohlášení o pomoci Ukrajině
Viktor Orbán zůstal sám. Pro podporu Ukrajiny se na čtvrtečním summitu v Bruselu vyjádřilo 26 z 27 lídrů unijních zemí. Slovenský premiér Robert Fico měl sice před summitem k podpoře Ukrajiny výhrady, nakonec se ale nečekaně vyjádřil pro.
📌Proč je to důležité: Ukrajina přišla (prozatím) o dodávky zbraní z USA. Pokud se má ubránit Rusku, bude se muset více zapojit EU. Jednotný postoj ale nabourávají maďarský premiér Orbán a jeho slovenský protějšek Fico.
➡️Co se stalo: Na mimořádném summitu Evropské unie se téměř všichni lídři členských států shodli na výrazném zvýšení výdajů na obranu a posílení podpory Ukrajiny. Fico přitom v pondělí avizoval, že bude požadovat, aby závěry čtvrtečního summitu v Bruselu zahrnovaly výzvu k obnovení tranzitu ruského nebo jiného plynu přes Ukrajinu na Slovensko. A hrozil vetem.
„Pokud uvidím ze strany představitelů některých členských států úšklebky, že co to zase chceme a k čemu to celé je, pokud uvidím nezájem s námi mluvit, může se stát, že zablokuji přijetí závěrů týkajících se masivní finanční a vojenské podpory Ukrajiny v souvislosti s válkou,“ pohrozil Fico.
A do přijatého textu se skutečně dostala pasáž, která vyzývá Evropskou komisi, Slovensko a Ukrajinu k intenzivnějšímu hledání funkčních řešení tranzitu plynu, přičemž mají brát v úvahu obavy vyjádřené Slovenskem. To zřejmě Ficovi stačilo a Orbán tak zůstal se svým vetem sám.
Na čem se lídři všech unijních státu shodli, je nutnost masivně investovat do armádních kapacit. Uvítali také návrh Evropské komise na dočasné pozastavení dluhových pravidel pro armádní nákupy.
Prohlášení o další podpoře Ukrajiny je kvůli Orbánovu vetu nezávazné. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) zůstane Orbán v otázce Ukrajiny osamocený, jelikož žádná jiná země se k němu nepřidala. Fiala zdůraznil silnou jednotu EU v otázce ruské agrese a nutnosti ochrany Ukrajiny.
Summit rovněž schválil návrh na společnou půjčku až 150 miliard eur, která by měla podpořit nákup moderních obranných systémů, jako jsou protivzdušné a protiraketové systémy, dělostřelecké systémy, střely a munice nebo drony. Tyto investice mají být hlavním pilířem pro posílení evropské obrany v době rostoucí bezpečnostní nejistoty.
🔎Kontext: Poté, co začátkem týdne americký prezident Donald Trump oznámil, že USA zaříznou dodávky zbraní na Ukrajinu, začaly evropské státy plánovat navýšení obranných rozpočtů. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová umožní čerpání zhruba 150 miliard eur z kohezních fondů a očekává, že země EU napumpují do obranných rozpočtů dalších zhruba 650 miliard eur.
Německo již oznámilo, že povolí „rozpočtovou brzdu“ a uvolní miliardy eur na přezbrojení. Prezident Emmanuel Macron následně nabídl využití francouzského jaderného deštníku. Premiér Fiala chce navyšovat náklady na zbrojení o 0,2 procenta HDP ročně po dobu dalších pěti let. Poté by měly skončit na 3 procentech HDP.
Orbán prosazuje, aby evropské země postupovaly v řešení války na Ukrajině v souladu s Trumpovým plánem. Staví se tedy proti dalšímu poskytnutí pomoci napadené zemi a místo toho požaduje okamžité zahájení mírových rozhovorů s Ruskem.
👀Co sledovat v dalších dnech: Unijní státy teď budou na národní úrovni řešit, jak konkrétně posílit svou obranyschopnost. Rozhodování o zvýšení vojenských výdajů se však nevyhne politickým debatám, protože zasáhne do rozpočtů členských zemí.
