Německo plánuje pravidelné deportace migrantů. Jedná kvůli tomu s Tálibánem
Radikální islamistické hnutí Tálibán převzalo kontrolu nad Afghánistánem roku 2021. Od té doby ho jako legitimní vládu uznalo jen Rusko, diplomatické vztahy s ním ale udržují například i Čína, Indie nebo Írán. Nyní s Tálibánem ale jednají i Německo nebo USA. Připojí se zřejmě také Rakousko.
🚩 Proč je to důležité: Ještě před několika lety i čeští vojáci bojovali v Afghánistánu proti Tálibánu. Nyní se ale diplomatické postavení radikálních islamistů mění a mnohé země s nimi navazují kontakty.
➡️ Co se stalo: Podle německého ministra vnitra Alexandera Dobrindta (CSU) se Německo blíží k uzavření dohody s afghánskou vládou fakticky vedenou Tálibánem o pravidelných deportačních letech – lety mají sloužit k vyhošťování migrantů z Německa.
K tomu má docházet „nejen prostřednictvím charterových letů, ale i komerčními linkami,“ dodal ministr v rozhovoru pro německý zpravodajský server The Pioneer.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU/CSU) již dříve slíbil urychlení vyhošťování afghánských žadatelů o azyl, kteří byli v Německu uznáni vinnými z trestných činů.
Návraty Afghánců jsou však kontroverzní, už proto, že Berlín oficiálně vládu Tálibánu neuznává. Dobrindt nicméně v rozhovoru uvedl, že jednání o častějších letech jsou „ve velmi pokročilé fázi“. Dodal, že chce „zkusit totéž i se Sýrií“.
Německo od roku 2021 uskutečnilo dva deportační lety s odsouzenými Afghánci. Lety organizoval Katar, který hrál zprostředkovatelskou roli mezi Berlínem a Kábulem.
Podobně jako Německo chce s Tálibánem o deportacích jednat i Rakousko, informoval začátkem září server Euronews.
🤜 Tlak zprava: V Německu, podobně jako v jiných evropských zemích, zesilují hlasy volající po zpřísnění imigračních pravidel a po deportacích. Merzův kabinet se tak podle komentátorů snaží „sebrat vítr z plachet“ pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), která je známa silnou protiimigrační rétorikou.
AfD v současnosti s 26 procenty vede v předvolebních průzkumech nad CDU/CSU, která má 25 procent, uvádí například server Politico.
🔎 Kontext: Jako legitimní vládu Afghánistánu zatím Tálibán uznalo jen Rusko, a to koncem letošního července. U dalších zemí, které s islamisty navázaly oficiální diplomatické vztahy – především Číny nebo Íránu – tento krok analytici čekají.
Naposledy afghánský tálibánský ministr zahraničí Amir Hkan Muttaqi dorazil na několikadenní diplomatickou návštěvu Indie, kde jednal se svým indickým protějškem, psala BBC.
Podle listu The Washington Post pak současná Trumpova administrativa označuje Tálibán za „poměrně spolupracující“ v otázkách boje proti terorismu a jedná s nimi o převzetí letecké základny Bagram.
👀 Co dál sledovat: Diplomatické styky Tálibánu se dál rozvíjejí, přičemž někteří znalci očekávají, že hnutí jako legitimní vládu Afghánistánu uzná brzy i Čína.
