Odbrzděné Německo. Nečekaný plán má napumpovat peníze do obrany a do ekonomiky
Německé strany CDU/CSU a SPD se dohodly na uvolnění „dluhové brzdy“ v ústavě pro výdaje na obranu nad 1 procento HDP. Výměnou za to SPD získala příslib investičního fondu 500 miliard eur do infrastruktury. Návrh však potřebuje podporu dalších stran a může čelit ústavním překážkám.
⚠️Proč je to důležité: Německo reaguje na ruskou agresi a změny v americké zahraniční politice. Investiční balíček může posílit obranyschopnost Německa a stimulovat ekonomiku, ale i ovlivnit rozpočtová pravidla EU. Tento krok představuje významný odklon od tradičně konzervativní fiskální politiky Německa.
➡️Co se stalo: Friedrich Merz, vítěz nedávných voleb a pravděpodobný budoucí kancléř, oznámil plán na změnu německé ústavy, která by umožnila výdaje na obranu přesahující 1 procento HDP mimo dluhovou brzdu. Balíček zahrnuje také investiční fond 500 miliard eur na infrastrukturu. Celkové plánované investice dosahují výše jednoho bilionu eur.
Plán je výsledkem dohody lídrů křesťanských demokratů a sociálních demokratů (SPD) pouhých 10 dní poté, co si Němci zvolili nový parlament. Očekává se, že tyto dvě strany vytvoří v příštích týdnech koalici pod vedením Merze.
Plán byl oznámen v reakci na americké omezení vojenské pomoci Ukrajině a oznámení šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, že Evropa uvolní peníze na přezbrojení evropských armád. Merz zdůraznil, že „Evropa musí posílit obranu“ a že „nezbytná rozhodnutí, zejména s ohledem na federální rozpočet, již nelze odkládat po nedávných rozhodnutích americké vlády.“
Obě strany (CDU/CSU a SPD) se snaží získat podporu Zelených, zatímco krajně pravicová AfD hrozí soudním zablokováním návrhu. Háčkem plánu je, že ho má schválit ještě starý Bundestag. V novém Bundestagu zřejmě nebude dostatek hlasů.
V reakci na Merzovo oznámení posílilo euro na nejvyšší úroveň vůči dolaru od 13. listopadu. Výnosy 10letých německých dluhopisů vzrostly o 23 bazických bodů a cena akcií zbrojovek vystřelila vzhůru.
🔎Kontext: Německo čelilo dlouhodobé kritice za nízké výdaje na obranu. Po ruské invazi na Ukrajinu kancléř Olaf Scholz schválil fond 100 miliard eur pro modernizaci armády, což označil za „zeitenwende“, tedy změnu doby.
Nyní Merz navrhuje ještě větší investice v reakci na americké snížení vojenské podpory Evropě. Evropská komise plánuje podobné kroky s cílem mobilizovat až 650 miliard eur pro obranu bez penalizací rozpočtu.
Německo podle serveru Kyiv Independendent letos vyčlenilo 4 miliardy eur (100 miliard korun) na vojenskou podporu pro Ukrajinu. Merz oznámil, že chce příští rok pomoc navýšit o další tři miliardy eur.
Dluhová brzda, zavedená v roce 2009, omezuje strukturální deficit Německa na 0,35 % HDP. Její reforma vyžaduje dvoutřetinovou většinu v parlamentu, což představuje politickou výzvu pro novou vládu.
👀Co sledovat v dalších dnech: Klíčové bude sledovat jednání CDU/CSU se Zelenými a dalšími stranami o podpoře návrhu. Důležitá bude také reakce ústavního soudu, který může změnu ústavy zablokovat. Na evropské úrovni lze očekávat diskuse o koordinaci vojenských investic mezi členskými státy EU, zejména během nadcházejícího summitu v Bruselu.
Ekonomové budou sledovat dopad plánu na německou ekonomiku, která v posledních letech stagnovala. Podle Martina Ademmera z Bloomberg Economics „masivní posun ve fiskální politice pravděpodobně poskytne chřadnoucí německé ekonomice injekci.“ Skok ve výdajích na obranu ji může dokonce dostat z recese, což by mělo příznivý dopad i pro českou ekonomiku.
