Okurka je luxus. Ceny potravin v Rusku rostou, lidé jedí hrách a prošlé zboží
Od začátku roku v Rusku platí změny v daňovém systému, včetně zvýšení DPH. To ve spojení s vysokou inflací a sezonními faktory vede k výraznému růstu cen potravin. Rusové si na sociálních sítích například stěžují, že si nyní nemohou dovolit okurky.
🚩 Proč je to důležité: Peněženky Rusů pociťují dopady války. Ekonomice chybí pracovníci a státnímu rozpočtu prostředky. Zvyšování daní pak dopadá na občany.
➡️ Co se stalo: V Rusku začalo v lednu platit zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) z 20 na 22 procent. Povinnost platit DPH se navíc dotkne i menších podniků než dosud. Změny mají vést k vyšším příjmům státní pokladny, kterou zatěžuje válka na Ukrajině.
Kreml se ke kroku – který je součástí tříletého rozpočtového plánu – odhodlal i přesto, že ruský prezident Vladimir Putin dříve slíbil, že k velkým změnám v daních nedojde (psali jsme zde). Ruské podniky už dříve avizovaly, že zvýšení daně přenesou na zákazníky.
Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu inflace v Rusku meziročně stoupla o devět procent. A přestože podle ruské centrální banky příjmy loni v průměru vzrostly o 15 procent, její průzkum ukazuje, že samotní Rusové pociťují inflaci jako výrazně vyšší – „vnímaná inflace“ činí 14,5 procenta.
V Rusku totiž dlouhodobě panuje vysoká nerovnost příjmů. Zatímco obyvatelé Moskvy utratí měsíčně průměrně 23,5 procenta své mzdy za potraviny, v malých městech a na venkově je to 37,5 procenta, uvádí studie. Zdražování tak dopadá především na nižší příjmové skupiny a důchodce, píše opoziční server The Moscow Times.
Sezonní faktory během zimy a odliv pracovníků z civilních sektorů do zbrojního průmyslu pak dále zvyšují tlak na růst cen spotřebního zboží a služeb.
🥒 Okurka nad zlato: Podle ruské statistické agentury Rosstat v lednu například ceny okurek skokově vzrostly o 21,3 procenta a rajčat o 13,6 procenta. Ceny citronů meziročně vzrostly o 31,8 procenta, ryb o 22 procent a kávy o 25,8 procenta. Nájemné meziročně vzrostlo o 22,1 procenta.
Na sociálních sítích se objevila řada videí, na nichž Rusové v supermarketech komentují nové cenovky potravin a srovnávají ceny s těmi před rokem. Někteří uživatelé označují okurky za „nové zlato“ nebo „luxusní zboží“, jiní si kupují potraviny po datu spotřeby, píše britský deník The Times.
Značné pobouření veřejnosti pak vyvolal Alexandr Klimočkin, regionální ministr financí z republiky Karélie. Ten ve videu na sociálních sítích vyzval Rusy, aby „spoření proměnili ve hru“, a vyhlásil výzvu „únor bez utrácení“. Po záplavě negativních reakcí se za příspěvek musel veřejně omluvit.
Podle The Moscow Times mnoho Rusů přechází k základnějším potravinám, jako jsou obiloviny, které meziročně zlevnily – například proso, pohanka nebo hrách. Výrazně meziročně zlevnilo i zelí – o 27 procent – a vejce – o 20 procent.
🔎 Kontext: Podle ekonomů oslovených serverem The Moscow Times je vyšší lednová inflace očekávaná i kvůli sezonním faktorům a za zdražováním pravděpodobně nestojí západní sankce. Růst cen podle nich odráží hlubší strukturální problémy ruské ekonomiky, včetně rekordních vojenských výdajů a rozpočtového deficitu, který loni dosáhl 5,65 bilionu rublů (zhruba 1,5 bilionu korun).
Nevýhodou vojenské výroby je také to, že nezvyšuje nabídku civilního zboží. Ruská ekonomika i z těchto důvodů čelí nedostatku pracovníků. Podle médií jich Rusku chybí miliony a hledá je například v Indii.
👀 Co dál sledovat: Ruský rozpočet zatěžují i snižující se příjmy z ropy a plynu. Podle agentury Reuters se některé indické rafinerie od dubna vyhýbají dodávkám ruské ropy. Dillí ale zatím oficiálně neohlásilo plány přestat ruskou ropu odebírat.
