Trump vs. Harvard. Nejbohatší univerzita na světě se raději zadluží, než aby ustoupila
Vláda Donalda Trumpa pozastavila Harvardově univerzitě federální financování ve výši 2,3 miliardy dolarů. Stalo se tak kvůli neshodám ohledně údajného antisemitismu na univerzitní půdě a zásahům do autonomie univerzity. Harvard vládní požadavky na změny řízení i obsahu výuky odmítl.
🚩 Proč je to důležité: Spor mezi Trumpovou administrativou a Harvardem představuje zásadní střet o hranice vlivu federální vlády na akademickou svobodu a nezávislost univerzit. Výsledek může ovlivnit podobu amerického vysokoškolského vzdělávání i postavení elitních institucí. Škola již vydala dluhopisy, aby se připravila na právní boj.
➡️ Co se stalo: Harvard se stal první americkou univerzitou, která otevřeně odmítla požadavky Trumpovy vlády na rozsáhlé změny akademických programů a přijímacího řízení. Vláda mimo jiné požaduje:
Poskytnutí údajů o přijímacím řízení, včetně rasové a národnostní struktury uchazečů.
Povinnost hlásit federálním úřadům zahraniční studenty, kteří poruší pravidla a také studentů s „nepřátelskými postoji“ vůči americkým hodnotám.
Okamžité ukončení programů na podporu rozmanitosti, rovnosti a inkluze (tzv. DEI programy).
Audit a přepracování akademických programů, které podle vlády vykazují „ohavné záznamy o antisemitismu“.
🧑🎓 Jak reagoval Harvard: Rektor univerzity Alan Garber označil vládní požadavky za bezprecedentní zásah a odmítl je. „Žádná vláda by neměla diktovat, co soukromé univerzity učí, koho přijímají a zaměstnávají,“ řekl.
Trumpova administrativa následně pozastavila federální granty a kontrakty v hodnotě 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun) a pohrozila odebráním statusu neziskové organizace. Zatímco některé univerzity tlaku podlehly, Harvard se brání a zahájil právní kroky na obranu své autonomie.
🔎 Kontext: Konflikt je vyvrcholením dlouhodobého napětí mezi konzervativními politiky a elitními univerzitami, které jsou obviňovány z levicové předpojatosti a nedostatečné ochrany židovských studentů – především v době propalestinských protestů. Trumpova administrativa od ledna přezkoumává financování řady univerzit, přičemž Harvard je první, kdo odmítl ústupky.
Další univerzity na rozdíl od Harvardu na některé požadavky přistoupily – například Kolumbijská univerzita posílila dohled nad studentskými aktivitami, zavedla povinné školení o antisemitismu a zřídila zvláštní komisi pro vyšetřování incidentů na kampusu. Některé univerzity také změnily pravidla pro pořádání demonstrací a zpřísnily dohled nad zahraničními studenty.
Velkým tématem jsou také deportace a rušení víz zahraničních studentů, kteří se účastnili propalestinských protestů. Podle agentury Reuters o víza přišly desítky studentů z Blízkého východu a dalších zemí. S dalšími je zahájeno řízení o deportaci kvůli „ohrožení veřejného pořádku“ nebo „podpory nenávistných projevů“.
👀 Co sledovat, aneb Rozhodnou peníze: Eskalace právní bitvy mezi Harvardem a federální vládou může skončit až u Nejvyššího soudu.
Klíčové pro výsledek sporu bude mimořádné finanční zázemí univerzity. V roce 2024 činily její celkové provozní příjmy 6,5 miliardy dolarů, přičemž federální financování tvořilo zhruba 11 až 16 procent těchto příjmů.
Největším zdrojem příjmů je tzv. endowment (nadační fond), jehož aktuální hodnota přesahuje 53 miliard dolarů – největší univerzitní fond na světě. V roce 2024 činily pouze výnosy z endowmentu 2,4 miliardy dolarů, což je přibližně 37 procent provozního rozpočtu.
Přes tuto sílu je však více než 80 procent prostředků vázáno na konkrétní účely (stipendia, profesury, konkrétní výzkum atd.) a pouze 20 procent lze využít na pokrytí výpadků. Harvard proto nemůže jednoduše nahradit federální peníze bez porušení podmínek dárců a dlouhodobé stability fondu.
Proto se musel zadlužit. V březnu vydal dluhopisy v hodnotě 750 milionů dolarů, čímž zvýšil svou likviditu a připravil se na finanční tlak. Celkový dluh univerzity tak vzrostl na více než osm miliard dolarů.
