Erdogan plánuje novou a „svobodnější“ ústavu. Chce jen dál být prezident Turecka, tvrdí kritici
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan minulý týden oznámil, že jmenoval tým právních expertů, kteří začnou pracovat na nové ústavě - podle kritiků by mu to ale mohlo umožnit zůstat u moci i po roce 2028, kdy mu končí současné funkční období.
🚩 Proč je to důležité: Erdoganova snaha o novou ústavu a možné prodloužení prezidentského mandátu může zásadně ovlivnit stabilitu v Turecku a na Blízkém východě. Vláda však musí ještě učinit řadu kroků, aby svůj plán uskutečnila.
➡️ Co se stalo: Erdogan, který stojí v čele Turecka již od roku 2014 a předtím více než deset let působil jako premiér, myšlenku nové ústavy prosazuje dlouhodobě. Tvrdí, že současná ústava, která byla sepsána po vojenském převratu v roce 1980, je zastaralá, a i přes četné změny si stále zachovává autoritativní prvky. Podle jeho slov má být plánovaná nová ústava „civilnější a svobodnější“, píše agentura AP.
Současná ústava ale také Erdoganovi brání v tom, aby se znovu ucházel o prezidentský úřad. Podle kritiků mu tak jde především o právní úpravy, které by obešly ústavní omezení počtu funkčních období.
Tuto kritiku ale Erdogan odmítá. Prohlásil, že „novou ústavu nechceme kvůli sobě, ale kvůli naší zemi“ a dodal, že „nemá zájem o znovuzvolení nebo opětovnou kandidaturu“ na prezidentský úřad.
Například BBC si ale všímá, že turecký prezident možná jen mlží. Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou po ústavních změnách z roku 2017 Erdogan znovu vede i jako předseda, minulý rok přiznala, že Erdoganova kandidatura na prezidenta je součástí stranické agendy. „Co je důležité, je, že to náš národ chce,“ dodala k informaci mluvčí strany.
Současně však vládnoucí strana AKP a její nacionalističtí spojenci nemají v parlamentu dostatek hlasů k prosazení nové ústavy. Někteří analytici se proto domnívají, že nedávná snaha vlády ukončit desetiletí trvající konflikt s militantní Stranou kurdských pracujících (PKK) může být součástí strategie, jak získat podporu prokurdské strany DEM právě pro přijetí nové ústavy.
🔎 Kontext: Snaha o zavedení nové ústavy přichází poté, co byl v březnu zatčen a uvězněn Ekrem Imamoglu, oblíbený starosta Istanbulu a jeden z hlavních Erdoganových politických oponentů, a to kvůli obvinění z korupce.
O Imamogluovi se uvažovalo jako o kandidátovi Republikánské lidové strany (CHP) pro prezidentské volby plánované na rok 2028 a v průzkumech veřejného mínění dlouhodobě nad Erdoganem vede.
👀 Co sledovat v dalších dnech: Pro politický vývoj Turecka bude klíčové konkrétní znění návrhu nové ústavy. I pokud se nová ústava ale nepodaří prosadit, Erdogan může teoreticky vyhlásit předčasné prezidentské volby, které by mu (díky změnám ústavy v roce 2017) umožnily kandidovat znovu.
