Reálné mzdy rostou. Na rekordní úroveň ale stále nedosáhly

Průměrná mzda v Česku vzrostla na 46 924 korun. Ani tato částka ale nestačí k tomu, aby se kupní síla vrátila na úrovně, ve kterých byla v letech 2019 až 2021. K tomu je ještě potřeba další růst reálných příjmů o více než pět procent.
🚩 Proč je to důležité: Obří inflace v posledních letech významně zasáhla životní úroveň Čechů. Za své výplaty si mohli koupit méně věcí než dříve. Teprve loni se reálné mzdy vrátily k růstu.
➡️ Co se stalo: Češi si v prvním čtvrtletí v průměru vydělali o 6,7 procenta více než před rokem. Ve srovnání s loňskem dostávají o tři tisíce korun víc. Po zohlednění inflace reálně mzdy vzrostly o 3,9 procenta. Kupní síla průměrné mzdy ale stále zaostává za roky 2019 až 2021, kdy si lidé za svůj výdělek mohli koupit více.
Český statistický úřad kromě průměrné mzdy 46 924 korun zveřejnil také takzvaný mzdový medián, který představuje střední hodnotu mezd všech zaměstnanců. Polovina zaměstnanců bere méně než medián, polovina více. V prvním čtvrtletí šlo o 38 385 korun.
Nejvyšší průměrná mzda je i nadále v Praze, kde jde o 62 472 korun, naopak nejnižší je v Karlovarském kraji, kde činí 39 642 korun. Praha také zaznamenala nejvyšší růst platů, svůj náskok před zbytkem tak dále zvyšuje.
Výdělky se stále významně liší podle pohlaví. Polovina žen vydělává méně než 35 tisíc korun, polovina mužů méně než 42 tisíc. Mužům také mzdy rostou o něco rychleji než ženám.
🔎 Kontext: Nejlépe placenými obory jsou informační technologie a telekomunikace. V prvním čtvrtletí šlo o 92 288 korun. V těchto odvětvích je také nadprůměrný růst mezd, a to o téměř devět procent.
Druhým nejlépe placeným oborem je až s odstupem bankovnictví, s průměrnými 84 tisíci. Jen o tři stokoruny méně si vydělávají zaměstnanci v energetice. Nejnižší mzdy jsou i nadále v zemědělství.
Průmysl, jako největší zaměstnavatel v Česku, přidával průměrných 5,6 procenta, tedy podprůměrně. Výrazně se naopak mzdy zvýšily ve stavebnictví, a to o 10,3 procenta.