Trh práce táhnou ženy, hlavně z Ukrajiny. Muži pracují stále méně
Mzdy podle statistik dál svižně rostou. Nyní se stalo ale něco nevídaného. Nikdy nebyl takový rozdíl ve výdělcích mezi druhým a třetím čtvrtletím.
🚩 Proč je to důležité: Vývoj reálných mezd je určující pro životní úroveň. Za čtvrtletí si lidé v průměru polepšili o 3200 korun, nejvíce v oborech, kde je nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
➡️ Co se stalo: Zaměstnanost v Česku roste zásluhou žen, naopak zapojení mužů klesá, uvedli statistici. Vliv má podle nich hlavně integrace uprchlic z Ukrajiny a naopak propouštění mužů v průmyslu. V tomto oboru oproti loňsku ubylo přes 16 tisíc plných pracovních míst.
Celkově pracuje o 104 tisíc více žen než před rokem, mužů naopak o 29 tisíc méně.
Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Zvýšení o 3200 korun po odečtení vlivu inflace znamená reálný růst o 4,5 procenta, právě o tolik více by si lidé za svůj výdělek měli pořídit.
Tempo růstu se výrazně liší podle oboru. Nejvíce se přidává tam, kde pracovníci chybí – například ve stavebnictví a v dopravě, ale i ve vědě a výzkumu. Nejvyšší mzdy jsou tradičně v IT a telekomunikacích, kde se navíc dál nadstandardně přidává a s průměrem 88 tisíc korun měsíčně se tento obor dál vzdaluje průměrné mzdě. Pracovníků v oboru stále přibývá.
Trochu jiná situace je v bankovnictví, kde pracovních míst ubývá a mzdy se zvyšují pomaleji než ve zbytku ekonomiky. I tak je průměr téměř 75 tisíc měsíčně vysoko nad tím, co je běžné v jiných oborech. Naopak se téměř zastavil růst mezd v energetice, kde průměr meziročně vzrostl o dva tisíce na 68 tisíc korun.
Tempo meziročního růstu reálných mezd zůstává poměrně svižné, druhý rok se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty. Nyní ale přichází zajímavá změna. Ve druhém čtvrtletí byla průměrná mzda 49 402 korun. Každý rok jsou mzdy v „letním“ třetím čtvrtletí nižší než v tom druhém, takto velký rozdíl, přes 1100 korun, ale v minulosti nebyl. Loni šlo o čtyři stokoruny, předtím o pětistovku, podobné je to i dále v minulosti. Jedinou výjimkou je pandemický rok 2020, kdy druhé čtvrtletí zásadně ovlivnil zastavený průmysl.
Letošní vysvětlení leží hlavně v odměnách, které v automobilovém průmyslu a v bankovnictví rozdávali ve druhém kvartále. Například ve Škodě Auto se v dubnové výplatě přidávalo mimořádných 130 tisíc korun. Ve výsledku tak v automobilovém průmyslu vydělávali ve druhém kvartále v průměru o 15 tisíc měsíčně více než v tom třetím. V bankovnictví byl rozdíl deset tisíc korun. Výsledkem je, že opticky mzdy klesají.
🔎 Kontext: Česká ekonomika podle analýzy statistiků čelí stárnutí domácích pracovníků a digitalizaci, na kterou nemají dostupní lidé potřebné dovednosti. Nedostatek vhodných kandidátů trápí řadu oborů – například stavebnictví, kde díky tomu mzdy rychle rostou – meziročně o deset procent.
Stále méně lidí pracuje v zemědělství, těžbě a průmyslu (celkově meziročně o 26 tisíc méně), naopak přibývá pracovníků ve službách, a to o 101 tisíc. V samotném zpracovatelském průmyslu ubylo za posledních sedm let přes 120 tisíc pracovníků. V posledních letech prudce ubývá i lidí v těžebním průmyslu, a to o deset procent ročně.
