Alergici by se měli mít při bouřce na pozoru, může vyvolat astma

➡️ Co se stalo: Statistickou souvislost mezi astmatickými záchvaty a bouřkami potvrdil rozsáhlý výzkum ze Spojených států i tým vědců z Austrálie, kteří ovšem zjistili, že se bouřkové astma nevyskytuje všude na světě ve stejné míře. Poukázali na ni i čeští meteorologové v polovině května při předpovědi počasí.

Dosavadní studie naznačují, že za vznikem tohoto jevu stojí nešťastná kombinace dvou faktorů. Prvním z nich je vysoká koncentrace pylů ve vzduchu během období, kdy kvetou rostliny. A druhým je počasí. 

Déšť, vítr a blesky rozpráší do vzduchu pyl. Turbulence nebo vlhkost z bouřky pak mohou způsobit rozpad pylových zrn na stovky až tisíce drobných částic, které jsou hlavními spouštěči alergií. Tyto malé částice, které může silný vítr unášet na velké vzdálenosti, jsou nejproblematičtější.

Zatímco větší pylová zrna se zachytí v nose a horních dýchacích cestách, menší částečky snadno pronikají až do plic, kde vyvolávají alergickou reakci a mohou způsobit astmatický záchvat.

Proti astmatu jsou běžně dostupné léky, jenže při bouřkách se tyto záchvaty někdy objevují i u lidí, kteří s tímto stavem nemají zkušenosti.

🔎 Kontext: Astma vyvolané bouřkou bylo poprvé zaznamenáno v 80. letech v Anglii a Austrálii. Fenomén takzvaných „astmatických bouří“ popsal v roce 1992 profesor Cenk Suphioglu z australské Deakinovy univerzity. 

Nejznámější a nejvážnější případ se stal v australském Melbourne v roce 2016, kdy po silné bouřce vyhledaly naléhavou lékařskou péči stovky lidí, a to kvůli astmatickým záchvatům. Tísňová linka přijala během večera téměř dva tisíce hovorů, což bylo šestkrát více než denní průměr. Do služby muselo ten večer mimořádně nastoupit 60 záložních posádek sanitek a nemocnice spustily krizový plán. Epidemie astmatu si nakonec vyžádala deset mrtvých. 

V Melbourne kvůli obavě, že přijde podobná krizová situace, vytvořili program, který tyto podmínky analyzuje a předvídá, kdy by k nim mohlo dojít.