Češi se stále více přiklání k obnově povinné vojny. Trend posiluje v celé Evropě
S eskalující hrozbou Ruska, sílí i potřeba se bránit. Jako naléhavější problém to vnímá i Česko. Podle nedávného průzkumu, by pro nějakou formu branné povinnosti bylo přes padesát procent oslovených Čechů.
❗Proč je to důležité: Od ruské anexe Krymu v roce 2014 se stále více evropských zemí vrací k vojenské službě. Téma povinné vojny, které ještě před deseti lety nebylo v Česku moc populární, nyní nabírá na podpoře. Především kvůli Rusku. Politici však zůstávají zdrženliví.
➡️Co se stalo: V posledních deseti letech se k zavedení vojenské služby vrátily čtyři evropské státy. Dalších pět ji zvažuje, nebo už podniká kroky k jejímu obnovení. Sedm států ji nikdy nezrušilo.
I když ministryně obrany Jana Černochová (ODS) aktuálně řekla, že obnova povinné vojny není na stole, z průzkumu agentury Ipsos pro server Seznam Zprávy vyplývá, že Češi by jejímu návratu byli nakloněni.
Rozhodně pro by bylo přes 35 procent respondentů, dalších 16 procent odpovědělo, že spíše ano. Dohromady tak s návratem povinné vojny souhlasí lehce přes polovinu dotázaných.
Před 11 lety přitom na stejný dotaz odpovědělo kladně v průzkumu pro Český rozhlas 37 procent Čechů. „Země je v pohledu na vojnu rozdělená. Lidi, kteří říkají ano, častěji říkají spíše ano,“ upozornil k tomu Michal Kormaňák, sociolog a analytik agentury Ipsos. Podpora branné povinnosti pak roste společně s věkem respondentů.
🔎Kontext: Česká armáda přitom už delší dobu čelí nedostatku vojáků. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky se musí armáda při současné naplněnosti posílit o 7500 tisíc nových členů. Bavit se o znovuzavedení vojenské základní služby je ale podle něj předčasné.
Vojna v Evropě:
- Vojenskou službu v Evropě nikdy nezrušilo: Estonsko, Finsko, Dánsko, Rakousko, Švýcarsko, Řecko a Kypr.
- Nově ji opět zavedlo Švédsko (2017), Norsko (2015), Litva (2015) a Lotyšsko (2024).
- Momentálně vážně zvažuje nebo už připravuje znovuzavedení: Chorvatsko, Srbsko, Polsko, Německo a Velká Británie.
📢 Co kdo říká:
Jana Černochová (ODS), ministryně obrany pro televizi Nova: „Nikdo to (povinnou vojenskou službu) nenavrhuje. Je to v současné chvíli o tom, že se snažíme získat do armády co nejvíce profesionálních vojáků, příslušníků aktivní zálohy. Rozšířili jsme možnost výcviku o dobrovolné předurčení.“
Petr Pavel, prezident: „U zvyšování kapacit armády nejdou úvahy směrem k obnovení základní vojenské služby, budou se hledat přístupnější formy pracující s dobrovolností.“
Karel Řehka, náčelník Generálního štábu Armády ČR: „Děláme vše, co můžeme, v rámci stávajícího systému a snažíme se odstranit problémy na naší straně. Pravda ale je, že na nové cíle budeme potřebovat asi o 7500 lidí více na to, co bude potřeba. To znamená, že při současné naplněnosti se musí armáda posílit asi o 14 tisíc lidí, což je téměř 60 procent současných hodnot.“
👀 Co sledovat v dalších dnech: Debata o povinné vojenské službě se nyní rozdmýchává i v řadě zemí. Například francouzský prezident Emmanul Macron zatím vyloučil brannou povinnost, ale pro Kyiv Post uvedl, že zvažuje „různé způsoby mobilizace občanů“.
