Třetina domácností měsíčně nic neušetří. Potíže má i část střední třídy
České domácnosti ušetří podstatně méně než před inflační krizí. Ty nejchudší za bydlení dávají i více než 40 % svých příjmů. V problémech jsou ale i zástupci mladé střední třídy. Vyplývá to z průzkumu PAQ Research.
🚩 Proč je to důležité: Velký kontrast mezi výdělky a náklady na bydlení se promítá i v systému sociálních dávek. Jen v červnu na příspěvek na bydlení stát vyplatil rekordní dvě miliardy korun.
➡️ Co se stalo: Zatímco v roce 2021 domácnost s průměrným příjmem zvládla ušetřit zhruba 3700 korun na osobu měsíčně, v letech 2022 až 2023 už to bylo o téměř tisíc méně. Letos se sice nominální měsíční úspory dostaly na úroveň těch předkrizových, třetinu reálné hodnoty však spolkla inflace.
Nový průzkum PAQ Research ukazuje, že některé typy domácností si oproti roku 2021 polepšily, nebo zůstaly na svém. Jde především o důchodce, vysokopříjmové pracující a lidi se splaceným vlastnickým bydlením.
Rodiny s dětmi, podnájemníci a pracující s nižšími příjmy jsou na tom ovšem hůř. A 32 procent domácností měsíčně neušetří nic nebo nejvýše 250 korun na osobu. Před krizí to bylo 23 %.
Vysoké procento příjmů Češi utratí za bydlení. V současnosti je to podle průzkumu 28 %. Když se do toho započítají i potraviny, jde už o 45 %.
„Většině domácností pohlcují nutné výdaje nadále větší část rozpočtu než před nástupem inflační krize: na podzim 2021 to bylo 25 % za bydlení a 43 % za bydlení a potraviny dohromady,“ uvedli autoři průzkumu Michaela Röschová a Daniel Prokop z agentury PAQ Research.
📢 Co kdo říká:
Michaela Röschová a Daniel Prokop z agentury PAQ Research: „Růst cen víc zasáhl domácnosti s nízkými příjmy. A to i přes to, že se v posledních letech víc uskromňovaly. Naopak vysokopříjmových se zvýšení nákladů dotklo nejméně.“
Hana Vincourová, analytička portálu Evropa v datech: „Tuzemské domácnosti zůstávají mezi těmi, jejichž rozpočty výdaje na energie zatěžují v EU nejvíce.“
Alena Zieglerová, odbornice na dávkový systém z Institutu pro sociální inkluzi, pro Publico: „Rekordní výše příspěvku na bydlení vyplývá i z nezpochybnitelného růstu nákladů na bydlení, tedy nájemného a služeb spojených s bydlením, i přes postupný pokles nákladů na energie. Zatímco loni postačilo na pomoc domácnostem průměrně 6103 korun měsíčně, letos už to bylo 6535 korun.
🔎 Kontext: Zatížení výdaji na bydlení podle průzkumu výrazně narostlo mezi nájemníky i lidmi s hypotékami. Nejméně tím utrpěla zajištěná střední třída: tedy sociální skupina s vysokým příjmem a vlastnickým bydlením.
U mladší části střední třídy, která sice má vyšší příjmy, ale nemá vlastní bydlení, ovšem narostl počet lidí výrazně zatížených náklady na bydlení téměř trojnásobně.
Zdražování mělo podle agentury vliv i na duševní zdraví. Příznaky alespoň středně těžké deprese nebo úzkosti letos trpí 15 až 16 % dospělých. Před inflační krizí a válkou na Ukrajině to bylo kolem 10 %. Propad postihl hlavně domácnosti, kterým nejvíce ublížila inflace, tedy nízkopříjmové a nižší sociální třídy.
👀 Co dál sledovat: Dostupnost bydlení patří mezi hlavní témata letošních voleb. Co jednotlivé strany slibují, psalo Publico zde.
