Funkcionalistická perla na Národní třídě chátrá. Muzeum na ni upozorňuje výstavou
Unikátní památkově chráněný Dům průmyslové architektury na pražské Národní třídě skoro čtvrt století chátrá. Možnostmi, jak by tato budova mohla sloužit, se loni zabýval ateliér Architektura 1 (A1). Vybrané práce nyní představuje Uměleckoprůmyslové museum.
🚩 Proč je to důležité: Dům průmyslové architektury (DUP) je jednou z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb v metropoli. Jeho tristní stav je důsledkem neprůhledných privatizací v polovině 90. let. Výstava nepřímo poukazuje na tento problém.
➡️ Co se stalo: Vybrané práce možné přeměny DUPu z dílny studentů ateliéru Architektura 1 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové představuje Uměleckoprůmyslové museum až do poloviny září.
„Studenti zmapovali stávající stav, navrhli možné intervence do jeho struktury a vytvořili několik možných, alternativních scénářů budoucnosti této kulturní památky, kterou bychom chtěli znovu učinit kulturně relevantní a aktuální pro dnešní dobu,“ uvádí se v průvodci k výstavě.
K vidění je například dílo Kryštofa Dvořáka TDE DIY DUP, které dokumentuje tři stádia domu. Historii zastupuje rozpohybovaná koláž z dobových materiálů, současnost ukazují záběry aktuálního stavu budovy. Budoucnost nastiňuje koncept, který představuje proměnu domu na komunitní dílny, kde by se Pražané mohli učit různým řemeslům.
Autorkou druhého, hravého díla je Anna Malečková, která vychází z toho, že by bylo možné DUP využít pro děti a mládež. Pojala ho jako dům pro panenky a expozice představuje několik vizualizací.
Výstavu doplňují dobové fotografie od Františka Illka a Alexandra Paula.
📢 Co kdo říká:
Lenka Žižková, kurátorka, pedagožka a publicistka, na webu Designcabinet.cz: „Dům pustne, chátrá, je totálně vybydlen a zdevastován. Dvorana i pasáže jsou zaslepeny, různě předěleny na prodejny s levným čínským zbožím, kanceláře zničené a prázdné, kdysi pojízdná skleněná střecha zalita térem. Zrezivělá markýza nad vstupem z Národní třídy úpí pod sluncem, větrem i deštěm.“
Karolína Šnejdarová, mluvčí Úřadu městské části Praha 1: „Úřad nemá žádnou možnost, jak majitele donutit, aby o dům začal pečovat. Pouze v případě, kdy by byl v havarijním stavu a hrozilo by nějaké nebezpečí, mohli bychom ho vyzvat k nápravě.“
🔎 Kontext: DUP je dílem tří architektů. Původní stavbu navrhl František Kavalír. Po jeho náhlé smrti pokračoval Oldřich Starý, který je autorem fasády směrem do Národní třídy a posuvné skleněné střechy. František Zelenka je pak autorem obytného traktu do Charvátovy ulice.
Po otevření v roce 1936 byl výkladní skříní mladého československého průmyslu. Bylo zde umístěno administrativní a expoziční centrum, v němž sídlily také vzorková prodejna Krásné jizby a nakladatelství Družstevní práce. Mezi jedinečné architektonické prvky patřila mobilní skleněná střecha nad atriem.
V poválečné době v domě vzniklo Ústředí lidové a umělecké výroby (ÚLUV), několik pater si pronajalo nakladatelství Odeon. Na začátku devadesátých let došlo k nepřehledné a pravděpodobně účelové privatizaci domu. Ocitl se ve vlastnictví soukromníka, který se o něj nikdy nestaral.
Podle webu Designcabinet.cz ho tehdy získal Luděk Fabinger. Jeho jméno se později objevilo v souvislosti s dražbou rekreačního areálu Rabyně na Slapech v roce 2005. Středisko, které původně vlastnil Petr Smetka, zakladatel vytunelovaného H-Systemu, vydražil Fabinger za 29 milionů korun, ačkoli jeho hodnota byla až trojnásobná.
Média psala o tom, že dražba mohla být zinscenovaná. Následný soud uvedl, že aukce byla nezákonná, Fabingerovi areál sebral a do vlastnictví jej získal stát.
Vlastníkem DUPu je nyní společnost Caluma, v níž se příjmení Fabinger(ová) objevuje hned u dvou žen, pravděpodobně jde o podnikatelovu manželku a sestru. Kontakty na ně není možné dohledat.
