Království trubek. Roury s CO₂ z jihu i východu můžou putovat přes Česko
Miliony tun odpadního CO₂, které se valí v trubkách pod celou Evropu rovnou do Severního moře. Zní to jako sci-fi, ale ve skutečnosti jde o plán, který má kontinent zbavit problematického skleníkového plynu. A Česko má mít v jeho realizaci klíčovou roli, akční plán už projednala vláda.
🚩 Proč je to důležité: Infrastruktura na přepravu CO₂ může být v budoucnu podobně důležitá, jako jsou dnes potrubí na přepravu zemního plynu. Pro Česko to může znamenat výhodnou strategickou pozici.
➡️ Co se stalo: Strategie počítá s vybudováním rozsáhlé sítě potrubí na CO₂. Plyn má putovat z Řecka, Rumunska, Bulharska ale i Rakouska a Polska do uzlu v Česku, odkud bude následně pokračovat dál až do cíle, kterým jsou úložiště v Severním moři. Plán navazuje na další evropské plány a strategie. Pokud se jej podaří zrealizovat, může Česko postavit do výhodné strategické pozice.
Pro přepravu CO₂ se počítá zejména s trubkami, které zůstanou prázdné po zemním plynu, od kterého se má Evropa postupně odklánět. Část infrastruktury bude ale nejspíš nutné dobudovat.
„Kromě zajištění soustavy pro přepravu CO₂ zachyceného na území České republiky, má Česká republika potenciál stát se i významným tranzitérem CO₂,“ píše se v Akčním plánu rozvoje technologií zachytávání, využití a ukládání oxidu uhličitého v ČR. Podle dokumentu, který připravilo ministerstvo životního prostředí, může systém fungovat v roce 2050.
(Mapa pochází z akčního plánu MŽP)
„Plán především analyzuje současný stav poznání a definuje další kroky, pro možné využití technologií v budoucnu. Jde nám o racionální posouzení všech možností, které český průmysl má,“ popsal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Jestli Česko dosáhne na případné transakční poplatky, jaké se vyplácejí třeba za přepravu zemního plynu, není jasné. „Pro rozhodování o možné budoucí podobě přepravní infrastruktury zatím nejsou podklady a data,“ uvedla na dotaz serveru Publico tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
🔎 Kontext: Nejsou to jenom automobily. Oxid uhličitý vzniká ve velkém množství třeba při výrobě plastů, chemikálií, nebo prostém tuhnutí betonu. Plán A je maximum plynu přímo na místě zachytit a zužitkovat, případně uložit na vhodných místech v okolí, zřejmě to ale stačit nebude. Mezi odborníky se proto už roky pracuje na plánu B, který počítá s přepravou CO₂ i na vzdálenost několika tisíc kilometrů. I když v Česku nic podobného zatím nefunguje, ve světě už se podobné technologie úspěšně testují.
„Doprava CO₂ produktovody je technologicky zvládnutá. V USA existují tisíce kilometrů takového potrubí s kapacitou 50 milionů tun CO₂ za rok,“ píše ministerstvo v plánu. Řada projektů je už naplánovaná i v Evropě, zatím se ale omezují zejména na Německo, Benelux, Francii a Skandinávii.
