Diplomat Stulík pro Publico: Že nemá Ukrajina celé území pod kontrolou? U Kypru to nevadilo

Často se mluví o válce Ruska se Západem skrz Ukrajinu. I Rusko má snahu vybudovat si vlastní alianci ozbrojených sil. Jak nyní funguje spolupráce Moskvy se zeměmi v Organizaci Smlouvy kolektivní bezpečnosti?

Rusko si v roce 1992 založilo něco jako vlastní NATO. Jde o Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnost (OSKB), ve které je šest zemí. Arménie se však postupně zdržuje účasti na vojenských cvičeních i ministeriádě OSKB. Ale zbylých pět zemí se dál podílí na práci tohoto bloku, který by Rusko chtělo přetvořit v monolit mající plně pod svojí kontrolou.

Je situace v těch zbývajících pěti zemích stejná, nebo se liší?

Zemí, která už je nějakým způsobem začleněná nebo podřízená i ruské armádě a velení, je samozřejmě Bělorusko. Ale další země ze střední Asie, tedy Kyrgyzstán, Tádžikistán, Kazachstán, u nich uvidíme, jakým způsobem se nechají dále vtahovat Ruskem do jím vytvářených struktur. Ve střední Asii je totiž velký geopolitický vliv tří stran – Ruska, Číny a ze západu Evropské unie. A ty republiky se často snaží vyvažovat vliv jedné strany spolupráci s tou druhou.

Kazachstán sloužil jako jakýsi prostředník k obcházení sankcí, bude v tom dál pokračovat? Nebo je nějaká šance, že by sankce přestaly být obcházeny tím středoasijským směrem?

Nedávno se konal summit, kde se řešila otázka obcházení sankcí právě skrze středoasijské republiky. Vyslanec EU pro boj s obcházením sankcí David O‘Sullivan pravidelně informuje členské státy a je tam jistý pokrok v jednáních včetně Kazachstánu. Doufáme, že přísliby kazašské strany ke zvýšení kontrol – hlavně celních a pro obcházení sankcí a reexportování importu do Kazachstánu dále do Ruska – povedou postupně k omezování tohoto fenoménu. 

Bělorusko je jasný a největší spojenec současného Ruska, ale co ostatní země toho východního partnerství a smlouvy?

Ostatní země kromě Arménie nejsou členem OSKB. Východní partnerství tvoří šest zemí, kromě Běloruska a Arménie, je tam Ukrajina, Moldavsko, Ázerbájdžán a Gruzie. Ázerbájdžán není součástí OSKB. Moldavsko, Ukrajina – dříve i Gruzie – měly ambice stát se členy Evropské unie i NATO. U nich se nedá předpokládat zájem o vstup do Ruskem kontrolovaných struktur, protože jsou to země, na jejichž území jsou oblasti, které okupuje ruská armáda.

Ambice Ukrajiny stát se členem NATO a EU, ty asi za současné situace padají…

Já bych neřekl.

Dokud je válka, tak nebudou přístupová jednání.

Směrem k Evropské unii, bohužel tam máme blokaci ze strany Maďarska k zahájení přístupových jednání v tom prvním celku základní svobody.

Jenom Maďarska, nebo i Slovenska?

Maďarsko. Oni si to teď ještě potvrdili tím tzv. referendem, takže se bude maďarská vláda opírat o vůli lidu. Ale i šéfka Evropské komise potvrdila, že Ukrajina splnila podmínky pro zahájení jednání. Takže kdyby nebylo maďarské veto, tak už by byla zahájena během polského předsednictví mezivládní konference, která by dala první impuls k tomu jednání, takže Ukrajina je připravená dál. Pokračuje v reformách v plnění svých závazků. A otázka vstupu do Evropské unie u země, která nemá plně pod kontrolou své území, to jsme tady už měli a máme to i v současnosti.

O kterých zemích mluvíte?

To je třeba otázka Kypru, kdy severní Kypr není pod kontrolou vlády v Nikósii. A máme tady zkušenost s Německem, kdy východní Německo poté, co se spojilo se západním, se automaticky stalo součástí EU i NATO. Takže tady nějaké formální překážky v tomto ohledu nejsou. Otázka druhá je potom vůle těch zemí, které jsou v EU a v NATO. Ale tady my jako Česko maximálně podporujeme vstup Ukrajiny do EU, protože to má řadu ekonomických přínosů i bezpečnost Evropy. Ale samozřejmě k tomu musí být jednohlasné rozhodnutí.

To se tedy týká i Moldávie?

Ano, to je to samé s Podněstřím. Tyhle precedenty tady jsou. A dokonce dneska – což se moc neví – je největším obchodním partnerem Podněstří Evropská unie a veškerý export musí jít skrze Moldavsko a jeho celní služby v Kišiněvě, takže je to de iure součástí Moldavska.

Jak blízko tedy Moldávie má k tomu, aby se stala v součástí evropských struktur?

Moldavsko v současné době vlastně tak nedráždí Maďarsko nebo jiné země. Je to malá země, takže její integrace by mohla postupovat dál. Ale není tady souhlas, například i náš, k rozdělenému postupu dál. Ani Moldavsko to nechce, chtějí postupovat společně s Ukrajinou blokově, jako skupina států. Ale Moldavsko i Ukrajina jsou na tom víceméně stejně, co se týče technických příprav, reforem a přizpůsobování se evropským standardům. Bohužel Gruzie odpadla kvůli politickým změnám.

Že by se EU v současné době nebo blízké budoucnosti rozšiřovala na Kavkaz tedy není na programu dne?

V současné době jednání s Gruzií jsou pozastavená.

A zbývající dvě republiky – Arménie a Ázerbájdžán?

Arménie se teď mílovými kroky snaží dohnat jak Ukrajinu, tak Moldavsko. Začínají i jednání o možném bezvízovém režimu. Arménská strana má snahu uzavřít jakousi novou posílenou dohodu mezi EU a Arménií. Hledají se způsoby, jak pomoci arménské ekonomice, která je velmi závislá na exportu do Ruska, tak aby se například otevřely evropské trhy pro některé arménské výrobky. Arménie má opravdu velký zájem dohnat to, co v roce 2014 pozastavila, což bylo podepsání asociační dohody. Jinak by byla víceméně na stejné úrovni jako Moldavsko.

Jerevan ale musí navíc vyřešit své spory z Ázerbájdžánem.

To je otázka mírových jednání s Ázerbájdžánem. Je tam vyjednaná mírová dohoda, kterou obě strany teď musí dotáhnout do konce. A součástí té dohody je právě i otázka nějaké regulace situace kolem Náhorního Karabachu.

Vrátím se ještě k Moskvě, kdy se Arménie snaží opustit ruskou sféru vlivu. Slábne Putinova pozice v regionu?

Minimálně pozice nebo vnímání Ruska jako garanta bezpečnosti Arménie mezi Armény oslábla. Ale zároveň vidím, že Rusko se snaží i nadále vlastně Armény mít ve své sféře vlivu pod kontrolou. Došlo k zatčení několika čelních duchovních arménské pravoslavné církve, kteří byli obviněni z protivládního spiknutí. Je tam silné podezření na to, že tito duchovní jednali vlastně v zájmu nebo v koordinaci s ruskými službami. Takže to jsou věci, kde Rusko využívá i jiné prostředky než ekonomické a využívá hybridní prostředky, jak podrývat autoritu právoplatných vlád.

Kdyby nastal ten nejčernější scénář, že by Rusko dobylo Ukrajinu…

To byla pro Evropu a západní společenství velká těžká rána, kdyby se Rusku podařilo ovládnout Ukrajinu. A to včetně lidských zdrojů, včetně surovin, včetně ukrajinského zemědělství. To by významně změnilo rovnováhu nebo pozic a bezpečnostní situaci v Evropě.

A kdyby odpadla vlastně ta nárazníková zóna Ukrajiny, bude podle vás platit okřídlené: kam jednou vstoupila ruská vojenská bota, tam to navždy považují za své území?

Přesně tak. Vždy říkám, že ruská armáda se zastaví pouze tam, kde bude zastavena. A jediný argument, kterému Rusové rozumí, je síla. Takže nějaká jednání o tom, že by se Rusko odněkud stáhlo, to si myslím, že je silně naivní. I když v minulosti díky tomu, že Rusko, potažmo Sovětský svaz, byly v slabé ekonomické situaci, jak tomu bylo koncem osmdesátých let a na začátku devadesátých let, se ze střední Evropy stáhly statisíce sovětských vojáků bez výstřelu. Ale to bylo proto, že tehdy byl Sovětský svaz v existenciálních potížích. Takže za takové situace se možná s Ruskem jednat dá, ale nemyslím si, že tam dneska jsme, a proto je potřeba posilovat ten argument síla a odstrašování.