Konflikt Indie a Pákistánu: Rychlé příměří nemusí jaderným velmocím vydržet
Boje mezi Indií a Pákistánem rychle vygradovaly a ještě rychleji v sobotu přišla zpráva o uzavřeném příměří. Bleskovou deeskalaci si jako svůj úspěch „přisvojila“ americká administrativa. Současný konflikt se vymykal v několika ohledech, například tvrdým postojem Indie. Co k bojům vedlo a co můžeme čekat nyní?
🚩Proč je to důležité: Konflikt vyvolal v mezinárodním společenství velké znepokojení, podle některých znalců ale obě země už od začátku hledaly cestu k deeskalaci. Nyní záleží na tom, jestli může příměří vydržet. I tak ale již došlo na největší letecký souboj v novodobé historii a střet západních a čínských technologií.
➡️Co se stalo: V úterý 22. dubna zastřelili ozbrojenci na území Indií spravovaného Kašmíru 26 lidí, převážně indických turistů. Například podle televize ABC se měli útočníci ptát obětí, zda jsou muslimové, nebo hindové – pokud odpověděli, že jsou hindové, mohlo to znamenat jejich smrt.
Indie z masakru obvinila Laškar-e-Tajba (LeT), skupinu s historickými vazby na Pákistán, který podle ní měl podíl na masakru. Pákistán obvinění odmítl a navrhl mezinárodní vyšetřování útoku. To odmítla Indie, píše deník The Washington Post (WP).
Po dvou týdnech ozbrojené i diplomatické eskalace spustila Indie 7. května vojenskou operaci nazvanou „Sindoor“. Následovaly letecké útoky mířící na lokality, které jsou propojené s teroristickými organizacemi, uvedla Indie.
Nejednalo se ale o místa pouze na pákistánském území Kašmíru, ale i uvnitř samotného Pákistánu – i tím se současný indický útok liší od dřívějších reakcí na teroristické útoky – a šlo o nejhlubší zásahy od války v roce 1971, píše WP. Pákistán okamžitě odpověděl dělostřeleckou palbou a dronovými útoky na indické území Kašmíru a další útoky přislíbil.
Pákistánský ministr obrany 9. května pro média řekl, že není jiné cesty než „plnohodnotné války s Indií", načež 10. května přišel příspěvek amerického prezidenta Donalda Trumpa na síti X. V něm uvedl, že Indie a Pákistán – poté, co se USA ujaly role mediátora – uzavřely příměří. Obě strany konfliktu příměří rychle potvrdily.
K příměří se podařilo dospět poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio nabídl pomoc na cestě k deeskalaci. Podle médií je ovšem příměří úspěchem mnoha zemí, kterým se podařilo Indii a Pákistán přesvědčit.
🔎Kontext: Příměří, které podle některých zdrojů bylo iniciováno Pákistánem, přišlo ve stejný den, co Mezinárodní měnový fond schválil Pákistánu úvěr v hodnotě 1,4 miliardy dolarů (cca 31 miliard korun) v rámci „Fondu na posílení odolnosti vůči klimatickým změnám,” píše Reuters.
Stanice CNN uvedla, že během indického útoku došlo k největšímu leteckému souboji v nedávné historii – mělo se ho účastnit až 125 stíhacích letounů, tvrdí Islámábád. Pákistán následně ohlásil sestřelení pěti indických stíhaček, Indie přiznala ztrátu tří a ohlásila sestřelení tří pákistánských.
Zatímco Indie svoji výzbroj diverzifikovala a dováží hlavně z Ruska, Francie, Izraele a USA, pákistánským dodavatelem zbraní a vojenské techniky je téměř výhradně Čína.
Obě země mají jaderný arzenál. Podle dat amerického think-tanku Arms Control Association z roku 2024 disponuje Indie 172 jadernými hlavicemi, zatímco Pákistán 170.
👀Co dál sledovat: Podle některých analytiků ani jedna strana eskalaci bojů nechtěla, pokud by mohla útoky ukončit bez „ztráty tváře“ a „označit se za vítěze“, cituje CNN.
Nyní záleží na tom, jak země dokáží klid zbraní využít a zda během něj budou schopné vyřešit sporné otázky. O křehkosti současné dohody svědčí i to, že několik hodin po jejím uzavření již Indie tvrdila, že je příměří ze strany Pákistánu porušováno, píše Reuters.
Konflikt může způsobit třenice i uvnitř organizace BRICS, jíž je Indie členem – stejně jako Čína (spíše podporující Pákistán) nebo Rusko (spíše podporující Indii).
