Picasso, Shakespeare i první výtisk Pottera. Kde evropští sběratelé utrácí miliardy?
V Maastrichtu proběhl týdenní veletrh TEFAF, nejprestižnější přehlídka umění, starožitností a designu na světě. Sběratelé a nákupčí muzeí zde každoročně utratí až půl miliardy eur (12,5 miliardy Kč).
🎨Proč je to důležité: Jedná se o nejvýznamnější veletrh svého druhu, účastní se ho 280 galerií a starožitnictví z 27 zemí světa. Výběr vystavovatelů je omezený na světovou špičku. Letos na veletrhu pořídily akvizice významné instituce z Francie, USA, Národní muzeum v Lucembursku nebo nizozemské Rijksmuseum.
🔎O co jde: Veletrh se v Maastrichtu koná od roku 1975, původně byl zaměřený především na staré umění a holandské mistry, postupně se rozšířil na moderní a současné umění a od loňského roku také na design. V roce 1988 vznikla newyorská edice veletrhu specializovaná na moderní tvorbu.
Výstavní hala veletrhu působí jako kombinace sbírek nejlepších muzeí světa, jen s tím rozdílem, že jsou zdejší artefakty určené k prodeji - a jsou opatřeny cenovkami (ceny některých děl jsou na vyžádání u galeristů a starožitníků). TEFAF ovšem není jen opulentní přehlídkou luxusu, ale především lidského umu a historické kontinuity.
🪙Ceny sahají od stovek tisíc po desítky milionů korun. Letos zde bylo možné koupit například malbu Gerharda Richtera (21,3 mil. Kč), Rodinovu sochu Polibek (60,2 mil. Kč), subtilní kresbu Pabla Picassa (7,8 mil. Kč), výtisk Shakespearových her z roku 1632 (15,6 mil. Kč) či první vydání Harryho Pottera z roku 1997 (4,16 mil. Kč).
👀Co bylo k vidění: Veletrh nabídl unikátní díla z celého světa a napříč epochami – od egyptských sošek přes antické mozaiky a torza, gotické oltáře a holandská zátiší až po orientální nábytek, manuskripty a vzácné tisky, tapisérie či luxusní šperky.
Sekce moderního umění letos zahrnovala jména jako Picasso, Braque, Modigliani, Miró, Munch, Chagall, Warhol nebo Henry Moore. V oblasti současného umění bylo možné obdivovat (a nakupovat) například díla Damiena Hirsta, Anishe Kapoora či Chiharu Shioty, která má právě výstavu v pražské Kunsthalle.
🎨Česká stopa: České umění se zde objevuje spíše výjimečně, a to hlavně díky autorům známým i v zahraničí, jako je František Kupka či František Drtikol. Letos zde byla zastoupena díla českého sklářského výtvarníka Václava Ciglera anebo Slováků Stana Filka a Tadeáše Podrackého. Z nežijících autorů byly na prodej obrazy Egona Schieleho a Oskara Kokoschky.
💡Kontext: Na letošní 38. ročník do Maastrichtu zavítalo přes 50 000 mezinárodních sběratelů, expertů a institucí - letos to byli například Art Museums of San Francisco, Louvre, Metropolitan Museum of Art, Museum of Contemporary Art v Los Angeles, Museum of Modern Art v Paříži, New Museum v New Yorku, Musée d’Orsay, National Gallery v Londýně, Rijksmuseum a mnoho dalších.
Veletrh představil také několik pozoruhodných děl, která nebyla dlouho veřejně k vidění. Například rané dílo Gustava Klimta, které nebylo vystaveno od roku 1928, anebo mistrovské dílo od Tiziana "Madona s dítětem a svatou Marií Magdalénou", které bylo veřejnosti skryto více než 200 let. K vidění byl také portrét Sarah Bernhardt od Bastiena-Lepage, který umělec věnoval herečce a na veřejnosti byl vystavený pouze jednou.
Veletrh spojovalo několik tematických oblastí. Při příležitosti stého výročí legendární výstavy „arts décoratifs“ v Paříži byla pozornost věnovaná umělecké kategorii Art Deco v designu nábytku, předmětů a šperků. Letošní ročník potvrdil také zájem o díla umělkyň, kterých bylo na veletrhu vystavených přes 500 od Louise Bourgeois přes Dame Elizabeth Frink po Marii Bracquemond a řadu dalších.
