Po tragédii Air India sílí tlak na zavedení kamer do kokpitů. Pomohly by odhalit pravdu
Vyšetřování pádu letounu Boeing 787 Dreamliner se dostává do slepé uličky. Vyšetřovatelům by pomohly záběry z pilotní kabiny, které ale neexistují. Znovu se tak otevírá debata o tom, že by kopit měly sledovat kamery.
🚩 Proč je to důležité: Důkladné vyšetření leteckých nehod je důležité pro bezpečnost v oboru. Jen na základě pochopení příčin havárií se dají přijmout opatření, díky kterým by jim bylo možné předcházet.
➡️ Co se stalo: Základní příčina letecké nehody u indického Ahmadábádu je jasná. Někdo krátce po vzletu vypnul přívody paliva k motorům. Ze zvukové nahrávky plyne, že se druhý pilot zeptal kapitána, proč to vypnul, a ten odvětil, že to neudělal. Víc se neví. K doplnění skládačky chybí obrazový záznam z kabiny.
Vyšetřování ještě neskončilo, proto jde zatím o předběžné závěry a spekulace. Pokud ale někdo přívod paliva skutečně vypnul, díky kamerám by bylo možné zjistit, kdo přesně to byl. Mohly by také odhalit, co přesně tomuto kroku předcházelo.
Vypnutí toku paliva totiž v podstatě nelze udělat omylem. Vypínač je třeba nejprve odjistit a následně opět zajistit. I tak ale nelze vyloučit lidskou chybu. Spekuluje se také o sebevražedných úmyslech.
Jenže kamery se do kokpitů neumisťují a zavedení této povinnosti brání mimo jiné odbory pilotů. Argumentují tím, že by piloti ztratili soukromí a že by jejich chování bylo v podstatě veřejné. Nyní se pořizuje pouze hlasový záznam.
Snahy o zavedení kamer už se objevují desítky let. Zastánci tvrdí, že video doplní nynější zdroje informací, tedy zvukový záznam a letová data. Odpůrci podle agentury Reuters argumentují tím, že by videa mohla uniknout a například smrt pilota by se mohla například vysílat ve večerních zprávách. Předpokládají, že tlak na únik videozáznamu na veřejnost by byl silnější než v případě hlasového záznamu.
Některá letadla už kamerami vybavena jsou a u prvních nehod už pomohly s vyšetřováním. Například u pádu vrtulníku v Austrálii v roce 2023 záznam ukázal, že se pilot většinu doby věnoval činnostem, které s letem nesouvisely.
Asociace pilotů (APA) uvádí, že volání po kamerách je nyní logické, protože by to mohlo urychlit šetření. Podle nich ale vyšetřovatelé mají dostatek informací k tomu, aby určili příčiny nehody.
📢 Co kdo říká: Šéf Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA) Willie Walsh, který je bývalým pilotem, se přidal k zastáncům instalace kamer do kokpitů. „Na základě toho mála, co nyní víme, je docela možné, že videozáznam, kromě hlasového záznamu, by vyšetřovatelům významně pomohl při provádění vyšetřování v otázce duševního zdraví,“ uvedl.
John Nance, expert na leteckou bezpečnost a bývalý pilot: „V rovnováze mezi soukromím a bezpečností se misky vah jednoznačně přiklání k bezpečnosti,“ řekl . „Ochrana létající veřejnosti je posvátnou povinností.“
🔎 Kontext: K pádu letounu Air India došlo 12. června krátce po vzletu při letu z indického Ahmadábádu do Londýna. Zahynulo 241 z 242 lidí na palubě. Přežil jen šťastlivec, kterému se podařilo vyskočit škvírou v lámajícím se letounu a od nehody odešel po svých. Za přeživší se někdy označuje i studentka, která skončila v zácpě a letadlo nestihla. O život přišlo i 19 lidí na zemi.
Z pohledu počtu obětí jde o nejhorší leteckou nehodu v posledních 10 letech a o druhou nejhorší za 20 let.
Kapitán letu Sumít Sabharval měl nalétáno 15 638 hodin, první důstojník Clive Kunder 3403 hodin. Indická média uvedla, že pro kapitána mělo jít o jeden z jeho posledních letů před koncem profesní kariéry.
