Depresí přibývá, ministerstvo přesto přiškrtilo granty na podporu duševního zdraví

➡️ Co se stalo: Velká část neziskových organizací zabývajících se péčí o děti v oblasti psychického zdraví letos nedostala od ministerstva školství granty na další činnost. Žádosti o finanční podporu podaly na podzim, o zamítnutí se dozvěděly až koncem června. Celkově jde o desítky milionů korun.

„Zůstává tak nevyužit potenciál programů, které mají prokazatelný dopad a reagují na akutní potřeby škol i celé společnosti. Pokud má být prevence dostupná a kvalitní, nestačí nám dobrá vůle – potřebujeme i konkrétní kroky od těch, kdo určují směřování systému,“ uvedla pro Publico Aneta Brunerová z neziskové organizace Nevypusť duši, která letos od ministerstva nedostala ani korunu. 

Podobně dopadlo také pražské centrum Magdaléna, které nabízí prevenci i léčbu závislostí a snaží se předcházet rizikovému chování u mladých lidi. Podle ředitelky Veroniky Šťastné žádalo o 1,38 milionu korun na školení pro zhruba 130 tříd.

Po kritice ministerstvo přislíbilo, že přidělování dotací prověří interním auditem. Vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže resortu Jan Mareš ale zároveň upozornil, že dotace nejsou nijak nárokové.

📢 Co kdo říká:
Matěj Hollan, ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb: „Primární prevence vlivem dramaticky se zhoršujícího psychického stavu dětí nabývá na důležitosti, ale ministerstvo jen tak bez zdůvodnění škrtlo finance pro zhruba půlku organizací. Máme takřka nejhorší wellbeing (osobní pohoda - pozn. red.) dětí široko daleko a dochází ke kolapsu jejich psychiky.“

Miroslav Hřebecký, programový ředitel organizace EDUin zabývající se vzděláváním: „Stav duševního zdraví mladých je kritický, neziskové organizace nám vytrhávají trn z paty, a to navíc ve skvělém poměru cena/výkon. Nebuďme tak neprozíraví, abychom kvůli výpadku financí léta budovaný křehký systém prevence a péče zbořili a mladé lidi ponechali zcela bez podpory.“

Jan Mareš, vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže MŠMT: „Dotační systém MŠMT je pouze jedním z dostupných nástrojů a nelze jím plně zajistit personální stabilitu organizací. Primární odpovědnost v oblasti prevence rizikových jevů má škola a její zřizovatel. Role státu je v tomto smyslu doplňková.“

🔎 Kontext: Podle Národního ústavu duševního zdraví má 40 procent dětí příznaky střední až těžké deprese a 30 procent dospívajících bojuje s úzkostí. Více než polovina deváťáků navíc vykazuje známky zhoršujícího se wellbeingu. Kromě toho roste také počet násilných trestných činů páchaných dětmi, zvyšuje se i jejich agresivita. 

Česko se zároveň potýká s nedostatkem psychologů. Chybí školní i kliničtí psychologové – zejména pro děti. Na psychologickou pomoc se čeká v průměru půl roku. 

👀 Co dál sledovat: Jak uvedlo na dotaz serveru Publico ministerstvo školství, výsledky interního auditu by měly být během září.