Lži, pomluvy a urážky. S kyberšikanou má zkušenost drtivá většina dospívajících
Naprostá většina mladých lidí se v uplynulém roce setkala na internetu s nenávistnými projevy. Polovina adolescentů z menšinových skupin čelí nenávisti v online prostředí i několikrát týdně. Čtvrtina mladých se s kyberšikanou nikomu nesvěří, ukázal průzkum agentury Ipsos. Česko není podle expertů výjimkou, podobná data vycházejí i ve výzkumech v zahraničí.
🚩 Proč je to důležité: Odborníci se shodují, že je potřeba rozšiřovat povědomí o škodlivých dopadech kyberšikany. Online nenávistné projevy totiž stojí za psychickými problémy adolescentů a také mají stále větší tendenci přelévat se do reálného života.
➡️ Co se stalo: Zkušenosti s nenávistnými projevy online jsou mezi dospívajícími a mladými vysoké, setkalo se s nimi 94 procent z nich. Ohrožené skupiny jako jsou cizinci, lidé s jinou sexuální orientací či s handicapem pak online útokům čelí na týdenní bázi.
Data přinesl dubnový průzkum agentury Ipsos. Zúčastnilo se ho přes osm set respondentů ve věku od 11 do 21 let, z toho necelých dvě stě lidí bylo z vybraných minoritních skupin.
Analytici rovněž zjistili, že víc než dvě třetiny respondentů (67 %) čelily kyberšikaně přímo, nejčastěji šlo o šíření pomluv a lží nebo o urážky.
Obvykle ti, kteří na nenávistné projevy narazí, nedělají nic a ignorují je (44 %). Zároveň ale u konkrétních dotazů s příklady, jak na nenávistné projevy reagovali, zaškrtlo 35 procent respondentů, že pasivně. Člověka, který se takto vyjadřoval, zablokovali, případně o tom řekli rodičům či kamarádům.
Dalších 45 % ovšem podniklo také aktivní kroky. Nenávistný příspěvek nahlásili správci sociální sítě nebo přidali komentář s fakty. Aktivnější jsou v tomto ohledu dívky. Respondenti to nejčastěji odůvodňují tím, že chtějí bránit a zastat se člověka, na kterého útoky směřovali.
🔢Kyberšikana a nenávistné projevy na internetu v číslech
82 % mladých mezi 11-21 lety používá sociální sítě každý den
67 % se kyberšikana dotkla přímo
26 % těch, kterých se kyberšikana dotkla přímo, se nikomu nesvěřilo
94 % bylo na internetu vystaveno nějakému nenávistnému projevu
50 % těch, kteří byli v posledním roce vystaveni nenávistným projevům na internetu uvádí, že takové projevy byly namířeny proti Ukrajincům
zdroj: Ipsos
📢 Co kdo říká:
Michal Kormaňák, analytik Ipsos: „Kyberšikana se vyskytuje v takové míře, že ji respondenti už často ani za kyberšikanu nepovažují – bude potřeba na to reagovat a připravit v různých organizacích i na školách další opatření.“
Klára Kalibová, zakladatelka a ředitelka In Iustitia: „Vidíme nárůst offline útoků, zejména na Ukrajince. Máme případ 13 letého dítěte, které napadl dospělý muž – nejen fackou, ale skutečně ho zkopal. Myslím, že k nám se spousta případů vůbec nedostane, protože Ukrajinci se bojí ztráty statusu a nechtějí být problémoví.“
Marek Vrbík, člen rady Českého telekomunikačního úřadu: „Podstatou unijního nařízení o digitálních službách (DSA) je myšlenka, že co není dovoleno offline, tak nemá být přípustné ani online.“
🔎 Kontext: Sociální sítě nesou zodpovědnost za zveřejněný obsah. V Evropské unii platí nové nařízení o digitálních službách, pod zkratkou DSA. To vyžaduje, aby velké internetové platformy a vyhledávače dělaly víc pro boj s nezákonným obsahem a riziky pro veřejnou bezpečnost. Musejí také více dbát na soukromí uživatelů, jinak jim hrozí vysoké pokuty.
Každá členská země si podle nařízení má stanovit pravidla pro sankce za porušení předpisů a zřídit národního koordinátora, který na vymáhání bude dohlížet. Česko (spolu s dalšími čtyřmi státy) tyto podmínky ještě nesplnilo, čelí proto žalobě od Evropské komise.
Podle odborníků se čas v online světě u dětí a mladistvých podepisuje na jejich duševním zdraví i schopnosti komunikovat a soustředit se. Některé státy proto přistupují k regulaci mobilů ve školách. Celosvětově zavedlo jejich omezení zhruba osm desítek zemí. Česko je v tomto směru zatím na začátku, psali jsme o tom zde.
